Proč by mělo Slaný mít městského architekta?

Historie lidských sídel, jejich vznik a rozvoj, většinou není výsledkem náhody. Vždy byla u jejich zrodu nějaká myšlenka, jasná vize. Osvícení panovníci si už ve starověku najímali slavné architekty. S růstem velikosti a zvyšováním životního komfortu se města postupně stala složitými organismy, které stále naléhavěji potřebovali specializované poradce – městské architekty a urbanisty. Díky nim dnes můžeme v mnoha městech obdivovat zachovalé památkové zóny a geniálně uspořádaná veřejná prostranství.

V České republice je v současnosti cca 80 měst a obcí, které mají svého městského architekta. Z okolních měst je to např. Kladno, Kralupy nad Vltavou, Roudnice nad Labem nebo Louny. V některých případech jde přímo o zaměstnance úřadu, jinde (zpravidla u menších a středních měst velikosti Slaného) o externího odborníka.

Městský architekt by měl být první osobou, které budou předloženy k řešení plánované investice města týkající se urbanistického rozvoje. Neměl by se o nich dozvídat jako o hotových a odsouhlasených záležitostech, ale měl by být spolu se zastupiteli u jejich vzniku. V případě zadávání veřejných zakázek by měl vedení města doporučit vyhlášení architektonické soutěže a aktivně se podílet na definování soutěžních podmínek, případně architektonickou soutěž i administrativně zajišťovat. Zásadním způsobem by se měl podílet také na zadávaní a projednávaní strategických a koncepčních dokumentů v oblasti rozvoje města (např. strategického a územního plánu).

Činnost městského architekta by měla zahrnovat důslednou a kontinuální péči o veřejné prostory města, péči o ochranu hodnot a kvalit území (architektonických, urbanistických, kulturních, estetických, přírodních), zlepšování obytné kvality sídlišť nebo iniciaci přestavby zanedbaných a nevyužitých území. Neměl by to být přitom jen zkušený odborník, ale také schopný mediátor, který dokáže zapojit širší veřejnost do problematiky rozvoje města a smysluplně komunikovat s občany i státní správou. Zároveň by měl být politicky nezávislý a schopný komunikovat s každou politickou reprezentací města vzešlou z voleb.

Roli městského architekta dnes ve Slaném částečně supluje manažerka rozvoje města. Hlavní náplní její práce je však příprava a realizace velkého množství investičních akcí, administrace dotací apod. Při této zahlcenosti lze jen těžko obsáhnout všechny výše uvedené činnosti.

Stejně tak jako konzultujeme třeba zdravotní problémy s kvalifikovaným odborníkem – lékařem, měli bychom všechny problémy a zásahy do organismu města konzultovat s architektem-urbanistou. Zřízení pozice „městského architekta“ určitě ze dne na den nevyřeší všechny problémy rozvoje města, ale umožní zastupitelům a vedení města rozhodovat se vždy na základě informací odborníka, který bude schopen vidět město jako celek, ve vzájemných vazbách a souvislostech. Zatím se rozhoduje zpravidla podle dílčích vzájemně zřídkakdy provázaných projektů a momentálních politických a jiných zájmů. Urbanistický rozvoj města je potřeba vidět v delším časovém horizontu, než je jedno volební období, stejně jako ho v minulosti viděli osvícení panovníci.

Petr Hauptmann