Historie lidských sídel, jejich vznik a rozvoj, většinou není výsledkem náhody. Vždy byla u jejich zrodu
nějaká myšlenka, jasná vize. Osvícení panovníci si už ve starověku najímali slavné architekty. S růstem
velikosti a zvyšováním životního komfortu se města postupně stala složitými organismy, které stále
naléhavěji potřebovali specializované poradce – městské architekty a urbanisty. Díky nim dnes
můžeme v mnoha městech obdivovat zachovalé památkové zóny a geniálně uspořádaná veřejná
prostranství.
V České republice je v současnosti cca 80 měst a obcí, které mají svého městského architekta.
Z okolních měst je to např. Kladno, Kralupy nad Vltavou, Roudnice nad Labem nebo Louny.
V některých případech jde přímo o zaměstnance úřadu, jinde (zpravidla u menších a středních měst
velikosti Slaného) o externího odborníka.
Městský architekt by měl být první osobou, které budou předloženy k řešení plánované investice
města týkající se urbanistického rozvoje. Neměl by se o nich dozvídat jako o hotových a
odsouhlasených záležitostech, ale měl by být spolu se zastupiteli u jejich vzniku. V případě zadávání
veřejných zakázek by měl vedení města doporučit vyhlášení architektonické soutěže a aktivně se
podílet na definování soutěžních podmínek, případně architektonickou soutěž i administrativně
zajišťovat. Zásadním způsobem by se měl podílet také na zadávaní a projednávaní strategických a
koncepčních dokumentů v oblasti rozvoje města (např. strategického a územního plánu).
Činnost městského architekta by měla zahrnovat důslednou a kontinuální péči o veřejné prostory
města, péči o ochranu hodnot a kvalit území (architektonických, urbanistických, kulturních,
estetických, přírodních), zlepšování obytné kvality sídlišť nebo iniciaci přestavby zanedbaných a
nevyužitých území. Neměl by to být přitom jen zkušený odborník, ale také schopný mediátor, který
dokáže zapojit širší veřejnost do problematiky rozvoje města a smysluplně komunikovat s občany i
státní správou. Zároveň by měl být politicky nezávislý a schopný komunikovat s každou politickou
reprezentací města vzešlou z voleb.
Roli městského architekta dnes ve Slaném částečně supluje manažerka rozvoje města. Hlavní náplní
její práce je však příprava a realizace velkého množství investičních akcí, administrace dotací apod.
Při této zahlcenosti lze jen těžko obsáhnout všechny výše uvedené činnosti.
Stejně tak jako konzultujeme třeba zdravotní problémy s kvalifikovaným odborníkem – lékařem, měli
bychom všechny problémy a zásahy do organismu města konzultovat s architektem-urbanistou.
Zřízení pozice „městského architekta“ určitě ze dne na den nevyřeší všechny problémy rozvoje
města, ale umožní zastupitelům a vedení města rozhodovat se vždy na základě informací odborníka,
který bude schopen vidět město jako celek, ve vzájemných vazbách a souvislostech. Zatím se
rozhoduje zpravidla podle dílčích vzájemně zřídkakdy provázaných projektů a momentálních
politických a jiných zájmů. Urbanistický rozvoj města je potřeba vidět v delším časovém horizontu,
než je jedno volební období, stejně jako ho v minulosti viděli osvícení panovníci.
Petr Hauptmann
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za Váš příspěvek. Občané Města Slaného