Pečujme o Slaný společně - Okresní dům

Každý správný hospodář by měl pečovat o majetek, který vlastní. V případě bývalého Okresního domu, jednoho z architektonických skvostů našeho města, by to mělo platit dvojnásobně. Přesto však nemovitá kulturní památka chráněná státem, stojící na rohu ulic Šultysova a Dr. E. Beneše, zůstává stále stranou investičního zájmu svého majitele, města Slaný.

V neochotě podniknout smysluplnou rekonstrukci celé budovy se překvapivě spojují i osoby zdánlivě protichůdných názorů, jako starosta Hrabánek či zastupitel Peška. Ten dokonce napsal účelový článek, zveřejněný v letním čísle Slánské radnice, v němž veřejnost mystifikuje svými názory. Jeho názorům oponují nejen jednotliví vedoucí kulturních slánských institucí (viz např. reakce ředitele muzea, zveřejněná ve Slánské radnici v článku „Podivné věty“). Jeho názorům oponuje i studie Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB). Podrobně analyzovat, kde všude Peškův článek mate čtenáře a zda se to děje záměrně, nebo jen díky autorovu nepochopení problematiky, by zabralo velký rozsah textu. Uvedu zde jen některé „omyly“:

• Studie UCEEB uvádí rozsah investičních nákladů na rekonstrukci objektu mezi 40 – 70 miliony Kč. Peška si vymyslel částku 80 milionů.
• Studie uvádí využití budovy pro knihovnu a komunitní aktivity jako jedno ze dvou možných využití (tím dalším, dle mého názoru ale méně vhodným, je samostatné komunitní centrum). Peška považuje přestěhování knihovny za nesmysl.
• Studie zpracovává návrh na kompletní využití celé budovy. Peška však zcela bezdůvodně píše o využití pouhých 2 – 3 sálů, a navíc využívaných nepravidelně a omezeně.
• Peška píše o jakémsi Společenském centru Grand. I v této drobnosti se však mýlí. Součástí KZMS, kde se mimo jiné konají i zasedání zastupitelstva, je totiž Městské centrum Grand.
• Studie byla dne 6. 6. 2018 na programu 38. zasedání zastupitelstva a následně zveřejněna pro všechny na webu města (v sekci Aktuality odboru kultury). Peška však sepsal svůj článek ještě před zveřejněním studie, aby se nemusel závěry studie zabývat. Závěry studie UCEEB totiž vyznění jeho článku zásadně odporují.

Proč vlastně zastupitel Peška tak tvrdošíjně odmítá rekonstrukci Okresního domu a jeho smysluplné využití? Odpověď je jednoduchá. Kdyby se tato akce uskutečnila, domnívá se, že by nedošlo k výstavbě kryté sportovní haly, kterou neúspěšně prosazoval ve volebním programu svého seskupení v uplynulém volebním období a chystá se tak činit i v nastávajících volbách. Prostě upřednostňuje volební zájmy svého seskupení nad zájmy celého města a jeho občanů.

Důvody, proč je vhodné začít s rekonstrukcí Okresního domu a vážně se zabývat přestěhováním knihovny do jeho prostor, již byly zveřejněny. Pojďme však ty hlavní z nich chronologicky zopakovat:

Přestěhování slánské knihovny do budovy „Okresáku“ a její přetvoření do multifunkčního společenského centra bylo projektově rozpracováno již v roce 2006. Projekt však tehdy nebyl dokončen do podoby, aby získal stavební povolení, protože pozornost části tehdejšího vedení města a finance z rozpočtu byly věnovány na stavbu parkovacího domu.

V roce 2016 bylo s ředitelkou slánské knihovny a za podpory odborných pracovníků městského úřadu opětovně nastartováno hledání možných řešení využití Okresního domu. Jako jednoznačně nejvhodnější vyplynul návrh do těchto prostor přestěhovat knihovnu. Názor podpořený počátkem roku 2017 i výsledky veřejné ankety mezi obyvateli města.

V roce 2016 byl proveden nový průzkum budovy, navržena nová dispoziční studie a provedeno porovnání zaměření stavby s původním projektem z roku 2006. Tvůrcem byl autorizovaný architekt Ing. arch. Jan Červený, jehož dílem je mimo jiné i úprava interiéru bývalého okresního domu na Kladně na Středočeskou vědeckou knihovnu. V závěru své práce konstatoval: “Doporučuji budovu uvést zpět do života města. Budova je velice cenná a knihovna je jeden z mála účelů, pro které může být tato budova vhodná.“

Začátkem ledna 2018 byla UCEEB odevzdána Studie zpracování roční energetické bilance objektu, která analyzovala řadu opatření s různými energetickými a ekonomickými dopady a přinesla pro budoucí využití budovy zajímavá doporučení. Obavu z nadměrných nákladů na vytápění budovy studie nepotvrdila.

Budova bývalé piaristické koleje, ve které sídlí Vlastivědné muzeum a v přízemí Knihovna V. Štecha, již delší dobu potřebám obou organizací prostorově nevyhovuje. Upozorňují na to nejen vedoucí obou institucí, ale například i finanční výbor zastupitelstva, který rovněž podpořil investování finančních prostředků, potřebných na opravy Okresního domu, a doporučil zohlednit názor občanů na umístění knihovny.

Muzeum má přeplněné depozitáře a nemůže rozšířit prostory k větším výstavám. Ani trvale vystavit sbírkové předměty, které by přilákaly více návštěvníků - např. unikátní ostrostřelecké terče, umělecká díla Jana Zacha, technické artefakty upomínající na historické slánské podniky (například ČKD, Palaba, přádelna Přibyl), a další poklady ze svých depozitářů. Při odstěhování knihovny by mohl být i velkoryse řešen vstupní prostor do samotného muzea. Mříž, která v současnosti uzamyká vstup na schodiště muzea je zcela nevhodná. Mnohé návštěvníky navíc uvádí ve zmatek, zda je muzeum vůbec otevřené, nebo ne.

Knihovna je na hranici svých prostorových možností. Nemůže rozvíjet další aktivity pro čtenáře všech věkových kategorií (kterých má k začátku letošního roku registrováno rovné 3 tisíce). Vzpomeňme například Klub čítálek, K-klub, Setkávání (nejen) pro seniory, Rukodělné dílničky, (Ne)obyčejné prázdniny s knihovnou, či příměstské tábory, abych uvedl jen to základní. A přitom právě tyto aktivity, spolu s profesionalitou samotných knihovnic, jí dlouhodobě udržují mezi nejlépe hodnocenými knihovnami své kategorie v rámci celé ČR.

Okresní dům je architektonickou perlou města, která však dlouhodobě chátrá. Jsem přesvědčen, že zájmem všech občanů města Slaného, uvažujících o dlouhodobém rozvoji města, je postupná oprava této budovy a její služba veřejnosti. Tomu nejlépe odpovídá přestěhování knihovny, která v současnosti není jen pouhou „půjčovnou knih“, ale multifunkční společenskou organizací, která v budově Okresního domu dokáže slánské i mimoslánské veřejnosti poskytovat služby ještě širšího rozsahu, než ve stávajících prostorách. Pečujme o Slaný společně – Okresní dům si to zaslouží.

Pavel Bartoníček, uvolněný člen rady města, který děkuje svým voličům za přízeň


Článek byl připraven ke zveřejnění ve Slánské radnici v září. Přestože byl obsah tohoto čísla navýšen o 4 strany, "nenalezlo se" dostatečné místo pro jeho otištění.