úterý 5. prosince 2017

Sborník „Slaňáci ve světě - Slaný a Slánsko ve XX. století“ právě vyšel


Pod výše uvedeným názvem se v listopadu 2016 uskutečnil devátý ročník konference, která si klade za dlouhodobý cíl mapování a zaplňování „bílých míst“ naší regionální i národní historie. Význam konference, který dávno přesáhl hranice našeho města, si neuvědomují jen Slaňáci  a odborná veřejnost ze slánského regionu, ale i odborníci a veřejné osobnosti z širší oblasti než jen ze samotného Slánska. Jedním z důkazů je osobní záštita hejtmanky Středočeského kraje Ing. Jaroslavy Pokorné Jermanové tomuto sborníku. 

Téma Slaňáků ve světě je tématem rezonujícím nejen v našem městě, ale v obecné rovině v celé společnosti 19. a první poloviny 20. století - než železná opona střední Evropu rozdělila na dva světy. Prvoplánově se jeví tématem především vojenským, jak je patrné i z tohoto sborníku. Obě světové války muže ze Slánska rozptýlily po všech světadílech a slánské stopy nalézáme i v místech, kde bychom je neočekávali. I hroby slánských mužů, kteří v obou světových konfliktech přišli o život, jsou rozesety po téměř celé zeměkouli. 

Je to však i téma nevojenské, které se objevilo již v příspěvcích z minulých konferencí – naposledy v osobě uzenáře, obchodníka a světoběžníka Karla Urbánka. Řada osobností na souhrnné zpracování stále čeká. Například František Vybulka, královský pruský kartograf v Berlíně, který zemřel 13. července 1883 a jehož jméno připomíná nápis na hrobce hřbitova v Ledcích. Zajímavou osobností je i malíř, profesor a zakladatel malířské školy v Sofii Jaroslav Věšín (1859 Vraný – 1915 Sofie, Bulharsko). 

Někteří Slaňáci šli do světa za prací, jiní spíše do exilu, jako třeba dlouholetý agrární politik Čeněk Torn (1898 Podlešín - 1980 Chicago, USA), sochař malíř a designér Jan Zach (1914 Slaný – 1986 Oregon, USA), ale i dlouholetý Slaňák a vynikající swingový akordeonista a skladatel Kamil Běhounek (1916 Blatná – 1883 Bonn, SRN) či houslista a pedagog Jan Šedinka (1917 Slaný – 2009 Hobart, Tasmánie). K nim můžeme vzhledem k jeho dvacetiletému pobytu v německém Hamburku směle přiřadit i továrníka, vizionáře a starostu našeho města v letech 1940 - 1944 Jaroslava Jana Pálu (1882 Přelíc – 1963 Ilava, Slovensko). Ale též sochaře Václava Nejtka (1899 Moskva – 1958 Praha), který v našem městě vytvořil celou řadu zajímavých plastik a je zde i pochován.

Často však též svět zavítá do Slaného. To je případ první studie tohoto sborníku pojednávající o belgickém podnikateli baronu Honoré de Liser, jehož jméno je pevně spjato s průmyslovou textilní výrobou ve Slaném. Další příspěvek je naopak věnován hlavnímu válečnému přístavu c. a k. námořnictva v Pule a jsou zde zmíněny některé stopy mužů ze Slánska i jejich korespondence s domovem. Další studie - o cestě pracovního kolektivu Pragomašiny Slaný do SSSR  - popisuje méně známou epizodu československo-sovětských vztahů z první poloviny dvacátých let minulého století. Na příkladu cesty skupiny občanů ze Slánska i ostatních částí naší republiky do kavkazského Tbilisi ukazuje nelehký osud lidí, podlehnuvších politickému i ekonomickému přeludu.

Profesor Vlastimil Kybal (1880 Černochov u Loun – 1958 Washington DC, USA) je osobností nadnárodního formátu s nepopiratelnými zásluhami v české historiografii i diplomacii. Vzhledem k nespokojenosti s vývojem ve své vlasti, se po roce 1945 nevrátil z amerického exilu a jeho jméno bylo z veřejného života odstraněno. Trvalá snaha o jeho vědeckou rehabilitaci, která již českému čtenáři přinesla celou řadu zajímavých studií i vydání části jeho deníků, nachází pokračování i ve čtvrtém příspěvku tohoto sborníku, věnovaném vztahu prof. Kybala ke kultuře Španělska a jeho odezvě ve Slaném.

Pátý text popisuje nelehkou pouť libušínského rodáka Gustava Kleinberga po bojištích Velké války. Nejprve v uniformě c. a k. armády a poté v řadách 2. srbské dobrovolnické divize, odkud přešel do 21. československého střeleckého pluku. Popisuje i jeho meziválečný život, probíhající střídavě mezi ČSR a Francií, která se stala jeho novým domovem. Zmiňuje též jeho zapojení do odboje roku 1939 a členství ve Státní radě v Londýně a působení ve vedoucí funkci Československého červeného kříže v letech druhé světové války. Následuje studie o tankové výrobě ve Slaném a jejím vývozu do zemí jako Irán, Rumunsko, Litva či Slovensko. Tanky Praga, vyrobené ve slánské pobočce koncernu ČKD, je totiž možné vnímat jako „neživé“ reprezentanty Slaného ve světě.

Sedmá studie se zabývá osudy plukovníka Berounského během druhé světové války a zvláště jeho pobytem v SSSR. Na jeho válečném životě je ukázána i jedna z osobních tragédií na pozadí světové války, když nejprve zemřela ve Velké Británii jeho manželka a poté o necelý půlrok později i on, právě na cestě za svými dvěma dětmi zpět ze Sovětského svazu. Pro obyvatele Slaného pak studie obšírnou informací doplňuje pamětní desku, odhalenou plukovníku Berounskému v jeho rodném městě v listopadu 2016, pouhé dva dny před konáním konference.

Tématu války i politiky se věnuje studie Ze Slánska na kraj Evropy a zpět. Popisuje podrobně životní příběhy čtyř interbrigadistů ze Slánska, kteří se po skončení španělské občanské války přihlásili ke službě v československé zahraniční armádě, a zmiňuje též jejich osudy po ukončení světové války. Posledním příspěvkem je text navazující na postupné rozkrývání odbojové činnosti příslušníků naší prvorepublikové armády, dislokovaných ve slánské posádce, v letech 1939 - 1945. Tentokrát je pozornost upřena k osobě důstojníka Cyklistického praporu 1 štábního kapitána Josefa Bulíře a jeho kolegů Matěje Dlouhého a Aloise Stočka ve slánském protinacistickém odboji a květnu 1945.

Sborník Slaňáci ve světě - Slaný a Slánsko ve XX. století, vydaný jako jedenáctá publikace z řady Historie Slánska ve XX. století, obsahuje na 208 stranách devět studií včetně obrazového materiálu. Svazek by nevznikl bez finanční pomoci Královského města Slaný. Všem jednotlivým zastupitelům, kteří pochopili význam konference a následně vydaného sborníku, za to patří výrazné poděkování.

Publikaci, jejíž prodejní cena je 150,- Kč, si zájemci mohou zakoupit ve Slaném na třech místech. Ve Vlastivědném muzeu, v Infocentru pod Velvarskou branou či v knihkupectví a antikvariátu Romana Kabátka na Komenského náměstí. Pro všechny, kteří se zajímají o historii našeho města a lidí, kteří v něm žili, i o dosud nezveřejněné informace z celého regionu Slánska se jedná o knížku, kterou by si neměli nechat uniknout. Ideální dárek před blížícími se vánočními svátky.

Pavel Bartoníček   
uvolněný člen rady města Slaný a editor sborníku

úterý 7. listopadu 2017

Slánské cyklotrasy ve středočeské koncepci

(článek byl poprvé publikován ve Slánské radnici - 9/2017)

Na cyklomapě Středočeského kraje je Slánsko už téměř jediným bílým ostrůvkem, kde není vyznačen ani jediný kilometr cyklotrasy. Slaňáci už si na to tak nějak zvykli a každý správný slánský cyklista své oblíbené trasy zná. Turisté z toho ale někdy mohou být překvapeni. Například ti, kteří se vypraví do Slaného cyklovlakem zvaným „cyklohráček“, který jezdí mezi Prahou a Slaným o víkendech a svátcích od března do října dvakrát denně tam a zpět. Je to vlak určený nejen pro cyklisty, ale také pro rodiny s dětmi, pro které jsou na palubě připravené různé hry a zábava. Cyklisté využívají tento vlak hlavně k výletům na Okoř nebo Budeč, kde najdou dostatek značených cyklotras. Do Slaného pak většinou dorazí turisté bez kol, na zmrzlinu nebo do aquaparku. A to je velká škoda, nejen pro Slaný, ale i pro okolní obce.

V září byla zastupitelstvem kraje schválena „Koncepce rozvoje cyklistiky ve Středočeském kraji na období 2017 – 2023“. Do připomínkování a tvorby tohoto dokumentu se aktivně zapojilo i město Slaný. Do návrhové části se podařilo včlenit několik regionálních cyklotras, které by měly v budoucnu propojit Slaný s Kralupami nad Vltavou, Kladnem i oblastí Džbánu (Lounskem a Rakovnickem).

Zatím nejdále v přípravě je cyklostezka mezi Slaným a Vítovem, tento úsek má prioritu ze strany města. Jedná se o první etapu plánované cyklotrasy Slaný – Kralupy nad Vltavou, na kterou je zpracovaná studie. Z Vítova by měla dále pokračovat cyklotrasa přes Žižice – Kamenný Most – Neuměřice a Olovnice až do Kralup, kde se napojí na Vltavskou cyklistickou cestu (mezinárodní cyklotrasu EuroVelo7). Z hlediska cyklodopravy má tedy toto spojení pro Slánsko strategický význam.

Středočeská koncepce navrhuje regionální páteřní cyklotrasu údolím Bakovského potoka (Nová Ves – Velvary – Hobšovice – Beřovice – Královice – Kvílice – Pozdeň – Srbeč – Přerubenice – Kroučová), která by měla vést od Vltavy až do Přírodního parku Džbán. Na ní bude napojeno i město Slaný, a to prostřednictvím plánované cyklotrasy Slaný – Drchkov – (Královice). V Kvílicích měla na severozápad odbočovat cyklotrasa do Třebíze a Zichovce, kde by se napojila na stávající regionální cyklotrasu vedoucí do Loun. V jižním směru je ze Slaného navržena cyklotrasa do Kladna přes Kvíc, Přelíc, Smečno a Libušín. Podrobnou mapovou aplikaci Cyklokoncepce pro období 2017 - 2023 najdete na webu https://gis.kr-stredocesky.cz/JS/reg_cyklokoncepce/.

Pro úspěšnou realizaci krajské koncepce bude důležité hlavně to, zda se to podaří na úrovni kraje celé zkoordinovat a zda se podaří na jednotlivé záměry získat dostatek finančních prostředků. Zodpovědnost za realizaci jednotlivých dílčích úseků bude samozřejmě na městech a obcích, kraj by však měl plnit roli celkového koordinátora. Finanční prostředky na realizaci cyklostezek je možné získat jak z národních zdrojů (SFDI), tak i z evropských zdrojů (IROP). Středočeský kraj bude finančně podporovat výstavbu cyklostezek na regionálních páteřních trasách a v obcích menších než 2000 obyvatel. Obce chtějí, aby kraj rovněž podporoval projektovou přípravu.

Je dobře, že současné vedení města konečně vnímá cyklistickou dopravu a cykloturistiku jako jednu z priorit. Kromě cyklotras v okolí města se v současnosti řeší také vhodný průjezd cyklistů městem. Doufejme, že návrhy nezůstanou jen na papíře, a že se podaří cyklotrasy na Slánsku postupně realizovat.

Petr Hauptmann

Navrhované vedení páteřních regionálních cyklotras

Zdroj: https://www.kr-stredocesky.cz/web/regionalni-rozvoj/koncepce-rozvoje-cyklistiky-2017-2023


čtvrtek 26. října 2017

Historická konference ve Slaném již podesáté

Ačkoli někteří jedinci ještě diskutují politické události, spojené s volbami do Parlamentu ČR, život a historie jdou dál svým tempem. Proto mi dovolte pozvat vás na jubilejní 10. ročník historické konference. Koná se v sobotu 4. listopadu 2017 v přednáškové aule slánského gymnázia pod názvem „Všude žijí lidé - Slaný a Slánsko ve XX. století“. Pod záštitou hejtmanky Středočeského kraje Ing. Jaroslavy Pokorné Jermanové ji organizuje spolek Wotrubia, Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Královské město Slaný a Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně.

Konference začíná tradičně v 9.00 hodin, ukončení je plánováno na 16.00 hodin. Program bude rozdělen do dvou bloků (9.00 –12.00, přestávka na oběd, 13.00 – 16.00), během kterých bude dostatek prostoru na dotazy a diskusi, včetně přestávek na občerstvení. Moderování se ujme PhDr. Zdeněk Kuchyňka, ředitel kladenského muzea.

Letošní ročník nabídne opět zajímavá a dosud nezpracovaná témata, přednesená renomovanými historiky:
  •  Lubor Kunc - Dr. Kurka a rakousko-uherská Kriegsmarine v Číně 1900-1914 
  • Michal Plavec - Letec Velké války Maxmilian Hesse 
  • Mgr. Tomáš Jakl - Slánští rodáci v Londýně za první světové války 
  • ThDr. Jaroslav Hrdlička - Filosofie dějin diplomata první republiky, historika prof. Vlastimila Kybala 
  • Mgr. David Hubený - Příslušníci Cyklistického praporu 1 před československými meziválečnými vojenskými soudy 
  • Bc. Luboš Marek - Prohřešky četníků na Slánsku za první republiky 
  • Mgr.Zdenko Maršálek - Z nepřátelské do naší uniformy: Vojáci wehrmachtu ze Slánska jako dobrovolníci československé zahraniční armády. 
  • PhDr. Milan Bárta - Případ Stuchlík a spol. - politický proces ze Slánska 
 Ve sbornících ediční řady „Historie Slánska ve XX. století“ se mohou zájemci seznámit s příspěvky, které zazněly během prvních osmi ročníků. Nově vydaný sborník z loňské konference „Slaňáci ve světě - Slaný a Slánsko ve XX. století“, bude slavnostně představen veřejnosti právě na závěr letošní historické konference.

Zájemci o historii našeho regionu, pestré osudy jeho rodáků i obyvatel ve dramatickém 20. století jsou srdečně zváni. Vstup zdarma.

Pavel Bartoníček, uvolněný člen rady města a předseda organizačního výboru konference 

neděle 22. října 2017

Pár střípků k volbám od slánského kandidáta parlamentní strany STAN

Je po volbách a za to jsem moc rád. Věnoval jsem jim více času a energie, než si vzhledem k pracovním potřebám mohu dovolit. Na druhé straně - stačilo o pár tisíc hlasů méně a ANO + Okamura + KSČM měly ústavní většinu.  Pak že nezáleží na každém hlasu.


Z výsledku voleb jsem plný obav. Domnívám se, že ANO není demokratická strana a že nemá vhodné lidi na řízení státu. Nechci ale předčasné volby. Vyhrálo na celé čáře a mělo by převzít plnou vládní odpovědnost. Když  bude Česko příští 4 roky vzkvétat a zůstane svobodnou zemí, tak se omluvím.

Jan Farský i Vítek Rakušan odmítají  koalici s ANO, takže skoro nemá cenu psát, že bych po podpisu koaliční smlouvy okamžitě ze STANu vystoupil, ač jsem  STANařský srdcař.

Netuším, jaký je plán našeho vedení pro případnou podporu menšinové vlády ANO. Chtěl bych, abychom takovou menšinovou vládu umožnili. Neexistuje žádná možnost sestavit koalici demokratických stran. ANO jasně zvítězilo, ostatní strany jsou v dalekém odstupu.  ANO zatím nečiní žádné jednoznačné kroky, které by znemožňovaly příští  souboj u volebních uren. Pokud tak nebude činit ani nadále, je třeba vyslyšet hlas voličů.

Pro STAN dopadly volby výborně. S lidovci jsme se rozcházeli koncem července. Na naší první a zároveň poslední krajské koaliční schůzce jsem se dostal do konfliktu s jejich krajským lídrem  Ivanem Gabalem. Byl jsem označen za tvrdé jádro  STANu, které nevnímá realitu, když nechci jako přívažek na jejich kandidátku. Stejně prý moc hlasů STAN nepřinese.

Patřil jsem k těm, který na jaře přesvědčoval STANaře o smyslu koalice s lidovci. Při vyhlašování výsledků jsem byl rád, že dostali nad 5%. Musím ale přiznat, že cítím škodolibou radost z toho, že Vítek Rakušan a Věra Kovářová jsou se silným středočeským mandátem v parlamentu, zatímco v položce Střední Čechy je u lidoveckých poslanců nula. Snad tam konečně dostanou prostor mladší tváře, které nevyděsí pár průzkumů.

STAN si vyzkoušel ohromné vzepětí sil  a dokázal během 3 měsíců udělat kampaň, která ho dostala do sněmovny. Tištěné noviny nás v průzkumech buď ignorovaly nebo posílaly do propadliště. Každý z nás mnohokrát slyšel, jak je jim  STAN sympatický, ale aby hlas nepropadl, tak bude dotyčný volit někoho jiného. Nebýt těchto obav, máme o několik procent víc. Na kdyby se ale nehraje. Máme 6 poslanců, řadu senátorů, vynikající  krajské zastupitele a díky volebnímu výsledku jsme i ve velmi dobré finanční kondici. Záleží jen na nás, jak letošek  dokážeme za 4 roky vylepšit.

Na závěr mi dovolte pár soukromých pocitů. Nejsem profesionální politik a neplánuji se jím stát.  Měl jsem strach, jestli jsem kandidátce  něco platný. Lidé mne moc neznají a byl jsem obklopen samými starosty. Když jsem po návratu z volebního štábu zjistil, že jsem v  preferenčních hlasech na jejich úrovni, bylo to hodně milé překvapení. Zakroužkovala mne  spousta lidí, které asi potkávám po městě. A také 13 voličů v Kolíně - netušil jsem, jak jsem v této odlehlé krajině populární. :) Moc děkuji.

A i když jsem neformální člověk, neodpustím si klišé na závěr. Vnímám nečekanou podporu jako velký závazek.  Politika mi bere spoustu času a nervů. Jenže když si čas a nervy ušetřím sám, naložím ještě více na bedra lidí, kterých si vážím, nebo otevřu další prostor pro ty, kterých si nevážím ani trochu.

A hlavně - zůstaňte věrní sami sobě a svým zásadám, ať už jste volili kohokoliv.

Miloslav Nič
STAN




středa 11. října 2017

Na kávě ve Slaném s radním pro investice a majetek Středočeského kraje Martinem Macháčkem (STAN) - čtvrtek 12. října v 18:00 - kavárna Prostor

Na skleničku do Slaného po Věře Kovářové, Vítu Rakušanovi a Pavlovi Fojtíkovi tentokrát přijede RNDr. Martin Macháček, CSc. - radní pro oblast investic, majetku a veřejných zakázek Středočeského kraje.

K jeho formálnímu představení využiji životopis publikovaný na stránkách krajského úřadu. :

  • Nar.: 15. 12. 1948 v Praze 
  • Bydliště: Ondřejov
  • Vzdělání: 
    • 1964–1967 SVŠ (= gymnázium) Novohradská, Bratislava 
    • 1967–1972 Matematicko-fyzikální fakulta UK Praha, obor teoretická fyzika 
    • 1972–1976 řádná vědecká aspirantura v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kandidátská disertace z oboru astrofyzika obhájena v r. 1977 
  • Praxe: 
    • 1976–1992 vědecký pracovník v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, 
    • 1993–2006 autor „na volné noze“, v té době napsal např. kompletní řadu učebnic Fyzika pro ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií vč. pracovních sešitů a metodik, řady učebnic pro ZŠ praktické i pro ZŠ pro sluchově postižené, učebnici Fyzika pro gymnázia – Astrofyzika, fyzikální část příručky Matematické, fyzikální a chemické tabulky a vzorce pro střední školy a další fyzikální publikace 
    • 2006–2016 starosta obce Ondřejov 
  • Rodinný stav: ženatý, 4 dospělé děti, 5 vnoučat 
  • Ostatní: 
 A přidám neformální poznámku:

Martin Macháček rozhodně není "tuctový politik" a je živoucí příklad toho, že ve STANu spolu dokáží vycházet velmi různorodé osobnosti, které spojuje osobní slušnost a uvědomění, že názorové střety jsou velkým obohacením života člověka i strany. Nezažil jsem jediné setkání STANu, ve kterém by Martin alespoň jednou s něčím nesouhlasil (a podotýkám, že jeho názory jsou vždy pečlivě promyšlené). Jeho důkladnost a poctivost jsou legendární, jak se o tom nyní každodenně  přesvědčují na dřívějším Rathově panství.

Já osobně s ním samozřejmě také občas nesouhlasím, ale o jeho slovech vždy důkladně přemýšlím. A neodpustím si jednu ve svém vyznění úsměvnou ukázku z jeho politického přemýšlení: "Já jsem levicový politik, musíme se starat o starší, o vzdělání, .... A hlavně to musíme mít promyšlené a nesmíme se zadlužovat, proto jsem proti populistickému snižování daní".  Osobně si nejsem jistý, že jeho niterný odpor k životu na dluh je typickou ukázkou levicového politika. :)

Setkání se uskuteční v nedávno otevřené Kavárně Prostor (https://www.facebook.com/prostorslany/) v 18:00. 


sobota 7. října 2017

Na kávě ve Slaném s čtyřkou kandidátky STANu - starostou Nymburka Pavlem Fojtíkem

Po setkání s dvojkou kandidátky Věrou Kovářovou  (Na skleničce ve Slaném s poslankyní Věrou Kovářovou (STAN)
) a s jedničkou kandidátky Vítem Rakušanem (Na pivě ve Slaném s Vítem Rakušanem (STAN) - o ubytovnách, Estonsku i 9. měsíci těhotenství) přijel do Kavárny Prostor starosta Nymburka Pavel Fojtík, čtyřka kandidátky STANu v Středočeském kraji.


Pavel Fojtík je místopředsedou Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Středočeského kraje a vystudovaným historikem, nepřekvapí tedy, že se značná část hovoru točila okolo kultury.

Nymburk a Slaný jsou města podobné velikosti a mají  obdobné radosti i starosti.  K velkým starostem patří doprava. Nymburk čekal mnoho let na obchvat, a když se konečně dočkal, tak osobní doprava natolik zhoustla, že obchvat  jen odlehčil městu od nákladních automobilů, ale všechny problémy zdaleka nevyřešil.



K radostem samozřejmě patří kulturní vyžití. Tak, jako máme u nás např. Hudbu na náměstí, pořádají v Nymburce řadu kulturních akcí, na který je vstup zdarma. Shodli jsme se na tom, že na kulturu nelze nahlížet jako na podnikatelskou aktivitu a je dobré, že naše města obdobné akce významně podporují. Sdílíme i návštěvnické neúspěchy, např. folklorní vystoupení mají problémy s návštěvností i jinde než ve Slaném.

Nymburk rovněž pořádá historické konference, dokonce původně inspirované naší sérií konferencí  Slaný a Slánsko ve XX. století. Na návštěvnosti je znát, když se téma týká přímo města. Každé město má řadu patriotů, a tak lokální témata nejvíce táhnou.



Velmi pozitivní je zájem čtenářů o knížky v městských knihovnách. Nymburk v posledních letech zaznamenal významný nárůst počtu čtenářů, ve Slaném se také daří, zřejmě to s čtenářskou gramotností nebude tak zlé, jak se v novinách píše.

Docela dlouho jsme diskutovali, jak můžeme dostat do Slaného turisty. Praha a několik dalších měst, jako je Český Krumlov,  jsou turisty přesyceny, zatímco v našich městech bychom více turistů přivítali. Shodli jsme se na tom, že lákat zahraniční turisty není vůbec jednoduché. Dnešní turisté přijíždějí s určitou představou, chtějí si vyfotit pár nejslavnějších zajímavostí, a značnou část z nich vlastně nic jiného nezajímá. Důležitá je dlouhodobá spolupráce s turistickými agenturami, ale ani při velmi dobrých vztazích není úspěch zaručen.



Pro města našich možností může být zajímavější domácí turistika. Lidé začali cestovat po Čechách více než dříve a jsou často překvapeni, jak mnoho pěkných a zajímavých míst mohou navštívit třeba v našem okolí.  Po skončení diskuze jsme se ještě prošli centrem Slaného. Myslím, že turistům by se tady líbilo stejně jako Pavlovi Fojtíkovi.




úterý 26. září 2017

Pavel Fojtík ve Slaném - 3. říjen 2017 - kavárna Prostor - nejen o kultuře a historii s čtyřkou kandidátky STANu

STAN není stranou jednoho muže či ženy. Ti, co mě osobně znají, vědí, že nejsem davový typ a že nedělám politiku pro osobní kariéru. Důvod, proč jsem se stal jako velmi  nezávislá osobnost členem STANu a nyní za něj i kandiduji do parlamentu je vlastně jednoduchý.

Vím, že pokud chcete něco společensky významného ovlivnit, je to mnohem snazší, když se můžete opřít o politickou stranu. Jenže pro mne by bylo velmi obtížné stát se členem typické české strany s přísnou hierarchií a stranickým politikařením. Naštěstí jsem dostal příležitost seznámit se s vnitřním chodem STANu a zjistil, že v takovémto seskupení mohu s klidným srdcem působit a leccos prosadit.

Hlavní výhodou STANu je počet kvalitních lidí, kteří se k němu hlásí. STAN není seskupení kariéristů okolo jedné propagandou vytvořené hvězdy, ale spolek individualit, které dokáží v důležitých otázkách najít společnou řeč.

Mým cílem v této volební kampani bylo umožnit slaňákům poznat kandidáty z čelních pozic naší kandidátky, aby se mohli přesvědčit, že jde o normální pracovité lidi, kteří se nebojí otevřeně diskutovat. Na setkání s dvojkou kandidátky Věrou Kovářovou  (Na skleničce ve Slaném s poslankyní Věrou Kovářovou (STAN)
) a s jedničkou kandidátky Vítem Rakušanem (Na pivě ve Slaném s Vítem Rakušanem (STAN) - o ubytovnách, Estonsku i 9. měsíci těhotenství) se příchozí mohli přesvědčit, že naši kandidáti jsou lidé z masa a kostí, se smyslem pro humor, s velkým srdcem, ale také s hlavou plnou plánů pro budoucnost.

V úterý 3. října v 18:00 můžete osobně poznat čtyřku kandidátky STANu, Pavla Fojtíka, starostu Nymburka a místopředsedu Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Středočeského kraje.

Pavel Fojtík je vystudovaný historik a člověk, který se dlouhodobě věnuje rozvoji kultury ve Středočeském kraji, takže je zřejmé, o čem se bude hodně hovořit. Určitě to však nebude jediné téma. Můžeme například probrat něco, co má se Slaným hodně společného, tedy jaké to je přebírat pozici starosty v půlce funkčního období.

Setkání se uskuteční v nedávno otevřené Kavárně Prostor (https://www.facebook.com/prostorslany/). Pokud jste tam ještě nebyli, máte výbornou příležitost si prostředí kavárny vyzkoušet. Věřím, že nebudete litovat. V kavárně se každý měsíc pořádá řada akcí  a myslím, že každý si zde najde něco, co ho zajímá.  Kavárnu najdete v Masnokrámské ulici, nedaleko základní školy na Komenského náměstí.




čtvrtek 14. září 2017

31. zasedání zastupitelstva města - 13. září 2017 - on-line zápis

Na tabletu zapsal: Miloslav Nič (provedeny drobné úpravy kvůli přehlednosti a opraveny některé pravopisné chyby, důkladná revize by zabrala příliš času a ubrala na autentičnosti zápisu, který je průběžně odesílán na Twitter a Facebook)

  • 16:11: zastupitelstvo zahájeno
  • Přítomno 22, omluveni Berkovec, Zlámal, Drholec, Cílek, Vašek. Program schválen.
  • Bod 1: technické služby. Rozdělení společnosti na odpady a zbytek.
  • V rámci rozdělení by město převzalo vše z technických služeb. AVE by kompletně převzalo odpad
  • Znalec: ocenění technických služeb - 2 varianty, optimistická a pesimistická
  • Probíhá výběrové řízení na služby městu.
  • V optimistické variantě je hodnota za 49 milionů, v pesimistické 29 milionů (v případě, že nevyhrají soutěž o některé služby města)
  • Hůla: koupil by si znalec firmu za 29 milionů, když ji skončí smlouvy?
  • Znalec: hodnotím z pozice běžných tržních cen.
  • Hůla: svázáno se smlouvami s městem, pokud se neprodlouží, tak většina jejich služeb skončí a neuživí
  • Advokátní kancelář Hladký: posouzení 3 variant, zda prodat v celku, koupit v celku či rozdělit. Doporučujeme rozdělení. Mám obdobnou zkušenost z Brna. Dostali jsme k posouzení nabídku AVE. Nevidíme v ní zásadní právní problém.
  • Vedení AVE: převzali jsme Kladno před 2 lety, s tím i podíl v TS. Máme zájem nejen o odpady ale i další služby. Pochopili jsme ale, že u dalších služeb není zájem. Proto tento kompromis, zvolili jsme variantu komplikovanou, ale jednodušší než ostatní legální varianty. Město to nebude nic stát.
  • Rankova: Jak si predstavujete finanční vyrovnání.
  • AVE - odkoupíme odpadovou část za 11 milionů, technika, zaměstnance, smlouvy, aktiva a pasiva
  • Rankova: jak jste cenili vozy?
  • AVE: máme představu o ceně pro firmu
  • Richtr: jsou na to ve firmě peníze?
  • AVE: mate uzávěrku za rok 2016, tuto transakci umožňuje.
  • Bartoníček: vyzývá zastupitele, aby kladli dotazy nyní, když jsou zde zástupci AVE
  • Richtr: Kdyby se navýšila cena, snáze by se zastupitelům rozhodovalo.
  • Obchodní ředitel AVE: Jsme firma se zájmy v odpadech. My si kupujeme závod, který má zaměstnance, ale s končícími smlouvami. Pokud nevyhrajeme, tak ztratíme převážnou část současných zisků.
  • Není čas nejdříve soutěžit a až poté rozdělit. Pokud se na závod podíváme dnes, takovou cenu zatím aktiva nemají. Počítáme s tím, že se podaří vyhrát. O naší nabídce probíhá 2 roky tvrdá debata, toto je návrh kompromisu. Měli jsme zájem o víc služeb.
  • Rankova: mám pocit, že si vyzobete to nejlepší co máme ve městě a nám zbyde prázdná schránka.
  • AVE: pokud budou TS ovládnuty městem, už služby nemusí soutěžit, a proto si může vše řídit podle sebe se zastupitelstvem.
  • Hůla: postrádám konkrétní smlouvu na odkup a tedy další případné podmínky.
  • Bartoníček: teď první krok, zda je toto možné. Pokud schválení, potom smlouva, na které bude participovat město a AVE.
  • AVE: při smlouvě podstatná cena a garance. Jsme ve společné firmě, tedy bude jednoduchá.
  • Hůla: pokud je jednoduchá, tím spíše bych ji chtěl vidět už nyní.
  • Intermezzo, standardní hádání mezi Peškou a Bartoníčkem
  • Pěška: co přesně za 11 milionů prodáváme? Proč 16 milionů které má město zaplatit AVE?
  • AVE: společnost má hodnotu 32 milionů za to co dělá, a 16 milionů je finanční. Za vyvedené odpady od nás přijde 11 milionů, takže stále hodnota 32 milionů, tedy polovina je 16 milionů.
  • Zastupitelé se již půl hodiny v ústraní radí.
  • Bartoníček: nový návrh usnesení: první část stejná, tedy souhlas s prodejem. Místo ceny je nyní v návrhu výzva k dalšímu jednání o ceně. Bude do 14 dnů další zastupitelstvo, kde bude projednána cena. Bude rovněž předložena smlouva.
  • Hlasování: pro celá koalice bez Zímy, z opozice pro Šmehlík, návrh přijat 14 hlasy, prošlo přesným počtem potřebných hlasů
  • Bod 1a: dotace nemocnici - přijato
  • Bod 2 : navýšení neinvestičního příspěvku nemocnici.
  • Peška: argumentuje proti zaplacení příspěvku nemocnici
  • Teď zase říká, že by se mělo dát.
  • Hrabánek: jiná města dávají vyšší příspěvky než my
  • Richtr: navrhuje zřídit dozorový orgán, nejlépe dozorčí radu nemocnice od 1.1.2018. Je to běžné jinde.
  • Šimák, ředitel nemocnice: hospodaření nemocnice posílám na město každý půlrok. Žádáme výrazně méně peněz než výrazně menší nemocnice. Jsou celostátní problémy s nedostatkem personálu, bohužel se hodně týká i nás.
  • Pro nás byl dozorový orgán rada města, my to tak vnímali posledních 20 let, kdy jsem byl ředitelem. Chtěl bych poděkovat, osobně ukončuji ředitelování k poslednímu dni roku, fámy nejsou pravdivé. A v nemocnici zůstávám, na chirurgii. O peníze žádáme teď, dostali jsme peníze od pojišťovny v létě, skončili jsme neutrálně, ale nemáme rezervy.
  • Rankova: Dostáváte příspěvky od jiných měst, když sem chodí Louny atd.?
  • Šimák: nemůžeme nikoho upřednostňovat. S Louny jednáme, ale příspěvky jsou mnohem menší. S Kralupy je to těžké.
  • Peška: navrhuje, aby v budoucnu jednání s okolními městy vedlo město Slaný a nikoliv nemocnice.
  • Šmehlík: podporuje zřízení dozorčí rady
  • Hložek: máme velkou spádovost, ale to nás zachránilo při jednání s pojišťovnami. Rada nebyla správným orgánem, podporuje dozorčí radu.
  • Schvalování impulsu k vzniku dozorčí rady o 5 členech, úkol pro tajemníka. Schváleno.
  • Navýšení neinvestičního příspěvku nemocnici o 5.2 milionu schváleno
  • Bod 2a - osobnosti k ocenění k 28. říjnu. Hložek: poprvé se nám podařilo sejít nadpoloviční
  • Sport: Jánský a Koukal
  • Kultura: Trnka hvězdárna im memoriam. Díky jemu se ze zaostalé hvězdárny stala jednou z 5 nejlepších v republice.
  • Kultura: Durasová, Dolin, motor místního společenského života
  • Školství: Trsek, im memoriam, Komenda a spoluzakladatel jazzových dnů
  • Zdravotnictví a sociální: Doubravský, dlouhodobý vedoucí dětského oddělení
  • Občanská společnost: Luděk Eliáš, židovského původu, přežil Terezín a Osvětim, divadelník. Za okupace 1968 vedl vysílání ostravské televize
  • Hlasování: v kategorii sport se zdrželi Richtr a Grohmann
  • Kultura všichni pro, školství, Kulich doplňuje Vaňkovou, všichni pro.
  • Zdravotnictví: zdrželi se Šircová, Richtr, Širc, občanská všichni pro
  • Bod 3: finanční přesuny v rozpočtu, Richtr: přijdou mu přemrštěné částky na projektovou dokumentaci, 150 000 WC, zateplení 500 000 atd.
  • Odbor správy majetku: návrhy z hrubých odhadů, vrchní hranice, ještě před výběrovým řízením.
  • Tajemník: budeme obnovovat plášť radnice, nahradíme současné nevyhovující cedule elektronickou úřední deskou
  • Šmehlík: schválili jsme 44 akcí, rezignovali jsme na průběžnou kontrolu, nevíme kolik dokončeno
  • Hádková, správa majetku: některé nestíháme v letošním roce, byly nové potřeby a lepší začít v suchu na jaře než v blátě v listopadu. Plynofikace nemocnice - skončilo výběrové řízení, zahájení v říjnu, dokončení příští rok.
  • Peška: v první půlce roku vyčerpání jen 6 procent investic. Navrhuje dokončit jen ty rozpracované.
  • Hádková: snažila jsem se najít připravené projekty, je jich mnoho, ale žádné nejsou ve stavu, které jsou v tuto chvíli použitelné.
  • Richtr: chodníky, které jsou spravené, byly v půlce dobré dost, nemusely se dělat
  • Prokešová: čistička, museli jsme ještě zpracovávat udržitelnost, čekáme na poslední podpis ministerstva.
  • Peška: podporuje dokončit staré a rozdělané, rozporuje nové projekty.
  • Schválen nákup bezpečnostních kamer na Pražskou.
  • V participačním rozpočtu zbylo 220000, neboť 3. v pořadí stál více. 3. projekt přepracován, hřiště Kocour, návrh na schválení.
  • Neprošlo schválení zprávy územního plánu.
  • Diskuse o penězích z koncertů. Končí výměnou "zdvořilostí" mezi Peškou a Bartoníčkem. Vysvětlení p. Nové podle mne je blíže Bartoníčkovi.
  • Hůla: je velké riziko u koncertů, jen pronajímat.
  • Bod: soudní spor s Komou - automatický parkovací dům
  • V APD došlo k pádu vozidla. Nebylo nahlášeno Komou, zajistili to naši zaměstnanci. Opravovali zrezlé potrubí, které mělo vydržet 30 let.
  • Hůla: schvaluje postup města ve sporu s Komou. Upozornění, že asi v materiálech vypadl list.
  • Šmehlík: ptá se, kolik už stáli právní služby. A kdo podepsal smlouvu s právníky.
  • Zalom: přesnou sumu zjistí, podepsal on se souhlasem rady, kdy byl starostou.
  • Je nařízeno soudní jednání na Kladně.
  • Hrabánek: ředitel Komy se chce sejít se zastupiteli na neveřejném jednání.
  • Zastupitelé nemají zájem. Ředitel Komy může přijít na veřejné zasedání zastupitelstva.
  • Rozdělení zisku z vody, mezi městem a Veolii - Zastupitelé doporučuji důsledně vycházet z výpočtu podle metodiky ministerstva.
  • Diskuse
  • Hůla: na oboru správy majetku 4 nová místa. Tajemník: odchází řidič, údržbář a lidé z investic
  • Peška: pamětní deska připomínající návštěvu Háchy
  • Bartoníček: byla to moje aktivita
  • Peška: kdo o umístění rozhodl.
  • Hrabánek: rozhodl pan Bartoníček.
  • Hrabánek: na Pešku, kdo vypočítal, že hala bude stát 21 milionů
  • Hrabánek: nový web, zastupitelé by měli hlasovat, zda si přejí zveřejnit emailové kontakty.
  • Obchvat - v nejbližších dnech by se mělo dokončit další kolo schvalování.
  • Zácpy: oprava mostu nad Kvici, měla by skončit 29. září
  • Chyský: pod hvězdárnou úsekové měření rychlosti. Bude tam cedule?
  • Doprava: nebude, akce kraje, součást represe
  • Peška na opakovaný dotaz na rozpočet haly: zastupitel není povinen odpovídat.
  • Hrabánek: Tak příště alespoň nepište pohádky.
  • 22:11 - Konec

úterý 12. září 2017

Na pivě ve Slaném s Vítem Rakušanem (STAN) - o ubytovnách, Estonsku i 9. měsíci těhotenství

Poslední den srpna jsme si v pivnici Továrna povídali s dvojkou na kandidátce STANu, paní poslankyní Věrou Kovářovou, a myslím, že je z mého článku zřejmé, jak příjemný večer jsme prožili.



Setkání s Vítem Rakušanem, jedničkou kandidátky a populárním starostou Kolína, bylo stejně vydařené. Ukazuje se, že Vít Rakušan je nejen velmi dobrý starosta, ale také intuitivní velmistr politického marketingu. Draze placené zahraniční agentury konkurenční strany nevymyslely nic lepšího, než že hlavního kluka z plakátu před volbami ožení.

V rozpočtu středoškolského učitele a starosty přece jen významný počet nul chybí a tak si zahraniční PR agentury nemůže dovolit. Tento handicap však mistrně nahradil dlouhodobou vizí a tak na začátek října objednal někde tam nahoře termín porodu.

Do Slaného přijel i se svou krásnou manželkou, tedy úplně přesně, manželka Marie sem autem zbývající členy rodiny, toho politického i toho na svět se deroucího, dovezla. Provoz na slánských silnicích se jim předvedl v plné síle, takže si můžeme být jistí, že na kraji o našich problémech vědí.


Samozřejmě jsme se nebavili jen o rodinných záležitostech nebo si jen nestěžovali na dopravu, ale jako při správném hospodském posezení jsme hodně času strávili politikou. O názorech Víta Rakušana si můžete přečíst v řadě článků a rozhovorů (opravdu v nich píše či odpovídá tak, jako na pivě ve Slaném nebo i v ještě větším soukromí) a v pátek si ho také můžete poslechnout v předvolební debatě na ČT24. Proto se zmíním jen o několika tématech.


Hodně času jsme cestovali Estonskem. Rakušan tam byl před několika měsíci s Farským na výzvědách. Sice si postěžoval, že Farský naplánoval, jak je jeho zvykem, tolik schůzek, že vůbec nezbyl čas na soukromé poznávání, ale jinak to prý byl zážitek z jiného světa. Estonci jsou světová špička v elektronizaci a otevřenosti státní správy a tak spousta věcí, které se v Čechách berou jako velký pokrok, je v Estonsku minimálním standardem a to, co se s velkou námahou podařilo v Čechách prosadit v několika městech či úřadech, zabezpečuje na mnohem vyšší úrovni stát. Estonci mají spočítané, že díky tomu ušetří každoročně spoustu miliard. V Čechách by obdobné úspory ušetřily na STANem slibované razantní navýšení platů učitelů, a ještě by zbylo na další výdaje.

Slaný a Kolín mají mnohé společné, například problémy s ubytovnami, díky expanzi automobilek jich má  Kolín 44. V Kolíně se snaží proti obchodu s chudobou co nejrázněji bojovat. Od příštího roku budou některé oblasti vyhlášeny sociálně vyloučenými lokalitami s příslušnými omezeními tak, aby bylo co nejtěžší bohatnout na státních příspěvcích. Za nesmírně důležitý považuje Rakušan koordinovaný postup, a tak se relevantní  kolínští představitelé státní správy pravidelně scházejí bez ohledu na formální příslušnost či podřízenost jednotlivých složek státu a města. To umožňuje ubytovny soustavně a systémově kontrolovat - městská i státní policie, probační služba, sociálka a další úřady provádějí koordinované kontroly a tak vytvářejí úspěšný tlak na nepoctivé podnikatele.

Přes ubytovny jsme se dostali k neziskovým organizacím, které jsou pro mnoho lidí symbolem nicnedělání a mrhání veřejnými prostředky. Rakušan tvrdí, že alespoň v Kolíně jsou neziskovky velmi důležitou a potřebnou součástí péče o město, protože dokáží pomoci tam, kde stát nemůže. Samozřejmě jako v každém oboru lidské činnosti jsou i zde lidé schopnější a méně schopní, ale dosud se mu prý nestalo, že by narazil na nějaké podvodníky.

Bylo toho ještě hodně, o čem jsme mluvili, čemu jsme se smáli, ale už teď je článek až moc dlouhý, a tak jej zakončím citací z Facebooku Víta Rakušana:


Včerejší "Na skleničku s Vítem Rakušanem" ve Slaném. Byl to nakonec půllitr, ne sklenička... A hrdinkou večera byla Marie Rakušanová. Dělat svému manželovi rozumbradovi po 3 pivech a mnoha vyslovených moudrech řidičku, a to ve 22 hodin, a to v 9. měsíci těhotenství, to poukazuje na neskonalou toleranci. Políbit jsem ji za odměnu nemohl, snědl jsem tatarák s kupou topinek s česnekem. V autě bylo hezky... A také děkuji za zorganizování akce Miloslav Nic a jeho paní, stejně tak děkuji všem, kterým stálo za to si dát se mnou drink. Díky za hezký večer :-)

pondělí 4. září 2017

Vít Rakušan - čtvrtek 7. září - 19:00 - pivnice Továrna (Na skleničku se STANem)

Jak jsem psal v v jednom z minulých příspěvků, rozhodl jsem se zvát do Slaného kandidáty STANu. Na plakátech a režírovaných shromážděních má úžasné kandidáty každá strana, ale v improvizovaných rozhovorech se schopnosti a znalosti předstírají mnohem obtížněji.

Minulý týden jsme přivítali  dvojku na kandidátce STANu pro středočeský kraj, poslankyni Věru Kovářovou. Jak píšu v posledním příspěvku, nakonec se zdržela 3 hodiny a probrali jsme všechno možné, od Babiše po Malíkovice. 


Nepochybuji, že druhé posezení v pivnici Továrna ve čtvrtek 7. září od 19:00 bude stejně milé a poučné. Tentokrát přijede jednička na středočeské kandidátce STANu, Vít Rakušan, první místopředseda STANu, starosta Kolína a statutární náměstek hejtmana našeho kraje.

S Vítem Rakušanem jsem strávil hodně času - na sněmech STANu, zasedáních krajských výborů či ve velmi, ale opravdu velmi neformálním prostředí. Proto mohu zodpovědně prohlásit, že jeho soukromé názory se neliší od názorů veřejně prezentovaných, když jednou něco slíbí, tak to dodrží a navíc je s ním legrace.

Ve Slaném bude během poslední doby potřetí a návštěvníci předchozích setkání odcházeli velmi spokojeni. Nepochybuji, že u dobrého piva či jídla si popovídání užijete ještě více.

Pokud hledáte témata k čtvrtečnímu rozhovoru, doporučuji nedávno publikovaný rozhovor: Vít Rakušan: Bude-li to nutné, necháme vládnout ANO, SPD a komunisty, ve kterém mluví Rakušan tak, jak ho znám, např:

  • Proč jste si pro svou politickou kariéru vybral právě hnutí STAN?
    • Co se mi na hnutí líbí a nikdy se mi líbit nepřestane, je to, že jsem nikdy nemusel vytvářet žádné kliky, partaje ani nátlakové skupiny. Člověk se vlastní iniciativou dopracuje poměrně vysoko. Což si myslím, že v některých klasických stranách i jiných hnutích úplně možné není.
  • Kolín ... přesto, že jste dělali i nepopulární kroky kvůli obrovským dluhům města, lidé vám evidentně věřili. Druhé volby už byly vaší spanilou jízdou, je to tak?
    • Byť investic kvůli dluhu nebylo tolik, další volby už jsme získali 64 % hlasů, což bylo v rámci České republiky rekordní. A najednou jsem byl i já uvnitř politiky. 
  • Takže do politiky jste vážně šel jen proto, abyste věci změnil? 
    • Přivedlo mě tam naštvání a pocit, že minimálně na lokální úrovni, kde jsem začal, by člověk měl svět kolem sebe pozitivně měnit, pokud si myslí, že na to má sílu a inteligenci. Totéž mě vede i teď. Myslím si, že ve společnosti jsou tendence, které jsou nebezpečné. Nechci, abych v nich vyrůstala má dcera. V říjnu čekáme druhé dítě a já zkrátka chci, aby mé děti ani kus svého života v našich podmínkách nezažily nic jiného, než svobodu. Byť to zní epicky, tak to je pro mě opravdu největší motivace. 
  • Je načase nechat lidi žít s tím, koho si zvolili, byť by ve vládě byli třeba i komunisté nebo radikální strany? 
    • Ta volba bude strašně těžká. Náznaky a znamení, že by to se společností nemuselo být dobré nebo stejné, jako je teď, tu jednoznačně jsou. Doufám, že názory a subjekty, které ve volbách uspějí, se nenechají koupit mocí či kompromisem. Ale jak říkám, bude to těžké. Nejenom kvůli tomu, že strany budou pragmatické. Ale také kvůli tomu, že se v nich může vzbudit zodpovědnost. A dilema, jestli pustit vládu SPD, komunistů a hnutí, o kterém nevím, zda má program? To je velké dilema.
  • Přímá otázka a věřím v přímou odpověď: Jak se k tomu postaví hnutí STAN?
    • Bavili jsme se o tom už i s kolegou Farským. Došli jsme k názoru, že už přeci nejsme na krajích. Za hnutí STAN tedy ve shodě s naším lídrem prohlašuji, že jsme dospěli k bodu, kdy říkáme, že tady čtyři roky necháme vládnout ANO, SPD a komunisty. S nadějí v to, že je o co hrát z opozice a že je třeba ukázat, že takoví lidé tu vládnout nemohou. Ale uvidíme, jak to volby narýsují. Třeba to dopadne překvapivě jinak, než si teď myslíme.

Miloslav Nič

neděle 3. září 2017

Na skleničce ve Slaném s poslankyní Věrou Kovářovou (STAN)

Předvolební období nemám rád, ale tahle verze kampaně se mi moc líbí. S Věrou Kovářovou, současnou poslankyní a dvojkou na kandidátce STANu pro Středočeský kraj, jsme si tři hodiny povídali v pivnici Továrna a byl to příjemný večer.

Probrali jsme věci osobní i veřejné, užili si dobrého jídla i pití ve stylovém prostředí a přemýšleli o tom, co udělat, aby naše město s vynikající polohou a mnoha výhodami dokázalo své přednosti prodat a rozvinout. Koneckonců, kde najdete v okolí tolik osobitých restaurací?

Věra Kovářová je poslankyní, ale také neuvolněnou předsedkyní Výboru pro dopravu středočeského kraje. A protože doprava je (nejen) u nás palčivý problém, bylo dopravní téma jedno z nejživějších. Samozřejmě nás zajímalo, jak že se vlastně k dopravě dostala, když je vystudovanou ekonomkou a živila se překladatelstvím a jazykovým lektorováním.

Když se stala starostkou Chýně, tak samozřejmě narazila na typický problém řady míst v okolí Prahy. Spousta lidí se tam nastěhuje s představou, že budou žít v hlavním městě, ale obce v okolí Prahy jsou obce jako každé jiné, a tedy často i s velmi problematickým dopravním spojením. Občas je to jak z Járy Cimrmana, v Chýni bylo ke kolejím pár metrů, jen tam jaksi chyběly zastávky a samozřejmě, předtištěnou odpovědí institucí na jakékoliv přání je: "Není možné z důvodu ...". Jenže občas padne kosa na kámen a tak po deseti letech je v Chýni a okolí zastávek 6.

Když už lidé jezdí vlakem, tak samozřejmě chtějí, aby do Prahy přijeli co nejrychleji a na místo, kam je od nich nejlepší spojení, tedy velmi často na Masarykovo nádraží. Masarykovo nádraží má ovšem vynikající polohu nejen pro koleje, ale také pro výstavbu. A tak si možná vzpomenete, že před deseti lety chtěl pražský magistrát Masarykovo nádraží zrušit, ale také díky velké aktivitě okolních starostů se tomu podařilo zabránit.


Soužití s Prahou je vůbec stálé středočeské téma. Vždyť do Prahy alespoň jednou za čas jezdí většina z nás. Silnice jsou přecpané, co největší využívání veřejné dopravy by hodně pomohlo, jenže dostat lidi od volantů na sedadla autobusů a vlaků není vůbec jednoduché. Kdyby se šlo alespoň všude dostat na jednu jízdenku… Ale brzy už to skutečně půjde. Do konce roku 2018 by měla být integrována doprava Středočeského kraje a není důvod, proč by se taková integrace měla na hranicích kraje zastavit. Samozřejmě, každá dobrá věc má i své stinné stránky a náklady, na které je třeba myslet, ale kraj má silnou vůli pro zlepšení veřejné dopravy udělat co nejvíce.

Spoustu věcí pro zlepšení veřejné dopravy mohou udělat jednotlivá města. Do Slaného se pozdě večer a v noci veřejnou dopravou nedostanete. Když chcete z restaurace nebo divadla domů, musíte se o dopravu postarat sami. Dopravce je často linku schopný zřídit, ale samozřejmě, takové linky jsou často nevyužité, zejména v prvním roce či dvou, než se je lidé naučí používat. Když se ale města a vesnice dohodnou, a přispějí na provoz, vše lze domluvit. A to platí i o průjezdu města pro cyklisty nebo opravu místních budov.

Když jsme už u opravy budov, protože je Věra Kovářová známou parlamentní bojovnicí za ochranu památek, tak jsme probírali, kde např. vzít peníze na opravu Okresního domu. I díky paní poslankyni byly navýšeny národní fondy na údržbu památek, k dispozici je 6 dotačních titulů, takže při dobré vizi je reálné peníze na opravu takto získat.

Samozřejmě jsme se nebavili jen o lokálních tématech. Nemohl jsem se nezeptat na její souboje s kancléřem Mynářem, a jaké to vlastně tenkrát bylo. Věra Kovářová vzpomíná, že tehdy poprvé zažila, jaké to je, když člověku neustále drnčí telefony od novinářů, protože Mynář začal mluvil o hysterické poslankyni Kovářové, která ho zbytečně obtěžuje kvůli finančním přiznáním či bezpečnostní prověrce. Všichni víme, že po několika letech byl Mynář a Hrad donuceni leccos přiznat, i když bezpečnostní prověrka pořád nikde.

A samozřejmě jsme se museli bavit o Babišovi. Místo sumarizace názorů použiji zkrácenou citaci, jak jsem si ji večer poznamenal:

"Babiše se nebojím, já jsem s ním rychle hotová. Ale on vzbuzuje pocity jako za socialismu, řada lidí z něj má strach jako z tehdejších papalášů... 

Za komunismu se nám nedostávalo svobody. Část lidí pochopila po revoluci, že je třeba nést vlastní odpovědnost a snaží se, část pochopila, ale nelíbí se jim to, a část nepochopila, a mají pocit, že se za socialismu měli lépe, protože se někdo o ně staral. ... Vidím problém v tom, že řada lidí je za pohodlí ochotna svobodu obětovat. 

Maminka hodně pesimisticky říká, že český národ je hloupý. Já říkám, že není, ale dlouho mu to někdy trvá. Mám obavu, jak dlouho bude trvat, než pochopí, co vše je ve hře. 

Ohromný problém je v tom, když Babiš koupil všechny noviny. Já třeba měla vždy předplacené lidovky, mne tak mrzela ta změna, kdy se najednou velmi sofistikovaně začaly měnit. To není tak jednoduché jako za socialismu. Tehdy bylo snadné vše poznat, u těch lidovek je to mnohem těžší, když se na to nesoustředíte. 

Babiš nemá v sobě základní morálku, to mně opravdu vadí." 

A abych nekončil negativně, přidám dva citáty ze soukromého života:
  • Maminka je z Kolína, babička švadlena, děda dělník v cukrovaru, ale byli to vzdělání lidé. Maminka s láskou vzpomínala na osmileté gymnázium, tehdy měla velikou úroveň.
  • Jela jsem k vám přes Malíkovice, tam jsem byla na VŠ na chmelu, dodnes máme z té doby partu.
Připomínám, že příští čtvrtek (7. září, 19:00, pivnice Továrna) nás čeká posezení s Vítem Rakušanem, lídrem kandidátky STANu pro středočeský kraj. Řada z vás ho zná jen z předvolebních plakátů, přijďte si ho otestovat do neformálního prostředí. Věřte, že nebudete litovat.
 
Miloslav Nič

pátek 25. srpna 2017

Věra Kovářová - čtvrtek 31. srpna - 19:00 - pivnice Továrna (Na skleničku se STANem)


Jak jsem psal v minulém příspěvku, rozhodl jsem se zvát do Slaného kandidáty STANu v parlamentních volbách, protože na plakátech a režírovaných shromážděních má úžasné kandidáty každá strana, ale v improvizovaných rozhovorech se schopnosti a znalosti předstírají mnohem obtížněji.

Prvním hostem v pivnici Továrna bude ve čtvrtek 31. srpna od 19:00 dvojka na kandidátce STANu pro středočeský kraj Věra Kovářová, poslankyně a neuvolněná předsedkyně Výboru pro dopravu středočeského kraje.

V původní stručné pozvánce jsem ji představil takto: “Paní poslankyně to nemá z Chýně daleko, a tak je ve Slaném velmi častým hostem. Díky své nebojácné povaze se stala postrachem ministrů při vládních interpelacích a díky její vytrvalosti už nebudeme muset nosit vlastní fotky pro vydávání řidičského průkazu. Paní poslankyně byla v současném volebním období předkladatelkou 30 různých zákonů, takže pokud vás zajímají podrobnosti z poctivé poslanecké práce, stěží naleznete lepšího diskuzního partnera.”

Ke stručnému představení nyní dodávám, že milá a přátelská dáma je zároveň zapálenou diskutérkou, srdnatě obhajující své názory bez ohledu na moc a postavení oponenta, a tak místo jejího vychvalování si dovoluji ocitovat několik úryvků z internetových zpravodajství: 

Vyřizování řidičských průkazů bude jednodušší, schválili poslanci (iDnes - 28. duben 2017)
  • Při vyřizování nového řidičského průkazu budou moci lidé zamířit na kterýkoli úřad obce s rozšířenou působností, nejen v místě trvalého bydliště, jako je to nyní. Změnu, která lidem usnadní vyřizování řidičských průkazů a kterou navrhli poslanci Věra Kovářová a Jan Farský z hnutí STAN, schválili v pátek poslanci.

'Dárci krve nebudou rukojmí.' TOP 09 a STAN stáhli novelu, do níž chtěl Babiš dát zdanění dluhopisů (iRozhlas - 14. března 2017)
  • „Nemohu se smířit s tím, aby se pomoc dárcům stala rukojmím politického soupeření," řekla za autory novely Věra Kovářová. Zdanění korunových dluhopisů je podle ní možné řešit jinak a není fér tím zatěžovat zákon o dárcích krve a kostní dřeně. Kovářová uvedla, že nechce dopustit, aby se kvůli novele strhla ostrá politická mela plná faulů a osobních útoků.

Nejvíce získá na poslaneckých náhradách KSČM, za rok 10 milionů (iDnes - 12. leden 2017)
  • Komunistické budovy budou asi navíc výrazně dražší než ty, v nichž mají kanceláře ostatní poslanci. Například poslankyně Věra Kovářová si pronajímá svou kancelář v Berouně za 6 tisíc korun, průměrný komunistický poslanec za svůj pronájem každý měsíc vyčerpá o dvacet tisíc korun více.

Mynář a Ovčáček prý zostuzují prezidenta. Proto by měli mít nižší plat (Echo24 - 24. listopadu 2016)
  • Kovářová svůj návrh odůvodnila tím, že Kancelář prezidenta republiky dlouhodobě neodvádí profesionální práci a zostuzuje Česko a instituci prezidenta doma i v zahraničí. „Ať už se jedná o lživá vyjádření hradního tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka, neschopnost hlavního protokoláře Jindřicha Forejta zajistit včasný příjezd na státní pohřeb do Bratislavy, nebo fakt, že hradní kancléř Vratislav Mynář funguje už několik let bez bezpečnostní prověrky,“ uvedla ve své řeči poslankyně.

Náhubek na OSA a spol. je ve Sněmovně. Má zarazit zdražení o 50 procent (iDnes - 13. říjen 2016)
  • Počítá s tím návrh poslance Petra Gazdíka (STAN), který současně stanoví i přechodné období pro již avizované zdražení poplatků ze strany OSA na příští rok. Tím by zabránili OSA příští rok zdražit. Oprávněnost zdražení by měl posuzovat antimonopolní úřad. Je to vyjednaný kompromis mezi poslanci různých klubů a ministerstvem kultury,“ dodala poslankyně Věra Kovářová (STAN). Proto je podle ní velká šance, že by návrh mohl projít.

Interpelace ve sněmovně trvají i pět minut. Ať na ně ministři chodí povinně, navrhuje TOP 09 (Hospodářské noviny - 30. červen 2016)
  • Ministři by měli mít účast na sněmovních interpelacích, při kterých odpovídají na otázky poslanců, povinnou. Navrhuje to poslankyně Věra Kovářová z klubu TOP 09 a Starostové. Dnes ministři interpelace často vynechávají. "Členové současné vlády veškerá nepsaná pravidla ignorují a na interpelace prostě nechodí. Svou neúčast zdůvodňují mnohdy pochybně," uvedla Kovářová

Poslankyně: Mynář je kvůli majetku bezpečnostním rizikem, změňme zákon (iDnes - 21. červenec 2015)
  • Opoziční poslankyně Věra Kovářová, která si dříve vyžádala majetkové přiznání kancléře Vratislava Mynáře, považuje nedostatečně doložený původ jeho majetku za potenciální hrozbu. Navrhla proto změnu zákonu, podle které by kancléř podával čestné prohlášení o majetku prostřednictvím prezidenta.

KOVÁŘOVÁ: Kdože tu má máslo na hlavě, pane hradní kancléři? (Lidovky - 16. červenec 2015)
  • Podařilo se sice zjistit – po řadě měsíců, kdy pan kancléř ignoroval existenci zákona o svobodném přístupu k informacím - informaci o výši jeho platu a víme také, že si nedávno pořídil velmi výhodně vilu ve Strašnicích. Tím ale naše znalosti o majetkovým poměrech člověka, který ovlivňuje kroky prezidenta republiky, v zásadě končí. Je asi jasné, proč je to špatně. Pokud někdo rozhoduje o veřejných prostředcích nebo veřejných záležitostech, měly by být jeho majetkové poměry transparentní. Člověk, který se veřejné kontrole vyhýbá, se vystavuje různým nepěkným podezřením. Pohybuje-li se navíc v těsné blízkosti prezidenta republiky, představuje takový člověk bezpečnostní riziko. Toho si je patrně dobře vědom NBÚ, který panu Mynářovi dosud neudělil bezpečnostní prověrku.

Kovářová: Programy na obnovu kulturních památek nestačí (Sdružení místních samospráv ČR - 30. březen 2015)
  • Poslankyně Věra Kovářová jako členka rozpočtového výboru proto upozorňovala už při schvalování státního rozpočtu, že na většinu kulturních památek už letos nebude možné získat peníze z evropských fondů. Proto také navrhovala zvýšit rozpočet národních dotačních programů o 400 milionů korun, což podpořil i sněmovní rozpočtový výbor.



A na úplný závěr připojuji  ukázku z pověstných interpelací paní poslankyně:

Poslanecká sněmovna - stenoprotokoly - 20. říjen 2016

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Budu interpelovat předsedu vlády ve věci takzvané hradní partičky.

Vážený pane premiére, název mé dnešní interpelace je nezvyklý a dalo by se také říci, že překračuje běžné meze. Zvolila jsem jej právě proto, že běžné meze velmi výrazně překračuje také to, co se v poslední době děje na Pražském hradě. Co hradní partičce, lidem kolem prezidenta Zemana, při vší úctě k úřadu hlavy státu vytýkám? Za prvé vytýkám to, že zostudili Českou republiku pozdním příjezdem na pohřeb prezidenta Kováče. To je neuvěřitelné selhání, které jen podtrhují následné výmluvy na vše možné i nemožné. Položil někdo mluvčímu prezidenta nebo kancléři Mynářovi jednoduchou otázku: Proč jste nepočítali s určitou časovou rezervou? Handrkování s řízením letového provozu o pět minut je prostě nedůstojné. Další z kousků z poslední doby, které prezidentské kanceláři vytýkám, má na svědomí právě pan mluvčí. Kvůli setkání ministra kultury s dalajlámou veřejně hovoří o ministrově odvolání, o tom, že by neměl být členem vlády. Ptám se, kde to jsme, že si mluvčí může dovolit takové - nebojím se říci - drzé výroky. Dalo by se pokračovat, ale myslím, že to není třeba, tím spíš, že tu dnes nejste, bohužel, z pochopitelných důvodů.

Pane premiére, co uděláte pro to, aby nehoráznosti, ke kterým v Kanceláři prezidenta republiky dochází, přestaly? Výstřelky mluvčího a organizační neschopnost lidí kolem prezidenta Zemana Českou republiku nejen navenek, ale i uvnitř, poškozují. Děkuji za odpověď.

Miloslav Nič
 

čtvrtek 17. srpna 2017

Na skleničku se STANem


Za dva měsíce budou parlamentní volby. Od roku 1990 jsem u volebních uren nechyběl ani jednou, nikdy jsem nezapomněl, po čem jsme na Národní třídě také volali. Tyto volby však pro mne budou přece jen jiné.

Před několika lety jsem začal spolupracovat se STANem a zjistil, že nám, nezávislým, je mezi starosty dobře. Starostové si nemohou dovolit odtržení od běžného života a jsou zvyklí obhajovat své názory. Navíc na rozdíl od přísné hierarchie většiny stran ve STANu platí pravidlo, že čelní funkcionáři jsou jen první mezi rovnými. Diskuze tak mohou být bouřlivé, přesto se však lidé dokáží sjednotit za konečným rozhodnutím, jakmile je jednou učiněno.

V letošních volbách se STAN rozhodl vystoupit ze stínu starších stran a nabídnout své zkušenosti ze správy měst, obcí a firem voličům na celostátní úrovni. A protože se s představami STANu o správě státu ztotožňuji, rozhodl jsme se je podpořit z 23. místa kandidátní listiny pro Středočeský kraj.

Účast na kandidátce samozřejmě znamená závazek účastnit se předvolební kampaně. Jenže já si na bodré vystupování a nic neříkající fráze na akcích, kam se lidé přišli bavit, nepotrpím - na to máme v Čechách jiné přeborníky, že ANO?

Pro mne je nejsilnější stránkou STANu nabídka slušných, inteligentních a vzdělaných osobností. A kde si můžete lépe ověřit, že si nevymýšlím, než v přátelském rozhovoru u sklenky vína či pulitru piva? Proto jsem pozval do Slaného na návštěvu kandidáty STANu, aby jste si mohli sami udělat názor.

První dva hosté přijedou do pivnice Továrna (http://pivovar.tovarnaslany.cz/). Před každou návštěvou vám kandidáta podrobněji představím v samostatném článku, nyní mi dovolte jen krátké pozvání.

Ve čtvrtek 31. srpna (19:00) nás navštíví dáma z druhého místa středočeské kandidátky - Věra Kovářová. Paní poslankyně to nemá z Chýně daleko, a tak je ve Slaném velmi častým hostem. Díky své nebojácné povaze se stala postrachem ministrů při vládních interpelacích a díky její vytrvalosti už nebudeme muset nosit vlastní fotky pro vydávání řidičského průkazu. Paní poslankyně byla v současném volebním období předkladatelkou 30 různých zákonů, takže pokud vás zajímají podrobnosti z poctivé poslanecké práce, stěží naleznete lepšího diskuzního partnera.

O týden později, ve čtvrtek 7. září (opět 19:00), přijede do Slaného Vít Rakušan, lídr středočeské kandidátky, první místopředseda STANu, statutární náměstek hejtmana a starosta Kolína. Protože jsme v Čechách, ihned dodávám, že po zvolení náměstkem hejtmana se vzdal v Kolíně platu starosty a oznámil, že v případě zvolení poslancem minimálně jednu z volených funkcí opustí. Ve Slaném jej máme možnost přivítat během krátké doby potřetí a nepochybuji, že setkání u skleničky bude stejně příjemné a zajímavé jako předchozí akce. Rakušan je při veřejných vystoupeních výborný řečník s pronikavou inteligencí a pevnými názory, v soukromí hloubavý muž s názory, které se neliší od veřejných vyjádření, navíc okořeněnými humorem prozrazujícím, že jiskra divočejšího mládí nevyhasla. Pokud si přijdete popovídat, určitě nebudete litovat.

Miloslav Nič
č

středa 26. července 2017

Filip Kruncl - Luka a žloutenka typu A


Již delší dobu jsem cítil potřebu vyjádřit se k tématu lokálního výskytu hepatitidy typu A v areálu bývalých pekáren Luka z širší perspektivy. Hysterie, která byla okolo této události z části folklorem a z části stigmatizačně podaným vysvětlením na informačních letáčcích vyvolána, je dobrou příležitostí k otevření diskuse nad možnostmi, jakým způsobem lze situaci alarmujících životních podmínek tamějších obyvatel, a jejich dopadů navenek, v rámci obecní samosprávy řešit.

Jednoznačně se jedná se o místo, které dle současných definic splňuje kritéria označení vyloučená lokalita. Stavba je pronajímána osobám a rodinám často s minimálními nebo nulovými příjmy, jejichž nepříznivá sociální situace slouží majiteli jako „penězovod“ pro čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu ve formě dávek hmotné nouze. Tyto osoby a rodiny nejsou v tuto chvíli schopny, kvůli paletě vzájemně provázaných společenských a ekonomických znevýhodnění, svou situaci v souladu s představou majority řešit vlastními silami.  

Jako poslední záchranná síť ke zmírnění dopadů ekonomického nedostatku existuje v ČR tzv. institut pomoci v hmotné nouzi. Pokud společně posuzované osoby v hmotné nouzi bydlí ve zkolaudovaném bytě, ÚP ČR ze zákona přizná tzv. doplatek na bydlení. Pokud osoby bydlí v prostoru, který není zkolaudován, ale splňuje kritéria obytného prostoru (dle vyhlášky č.268/2009 o technických požadavcích na stavby), ÚP ČR přizná doplatek na bydlení, pokud žadatel a společně posuzované osoby naplní podmínky, za kterých jsou považovány za tzv. případ hodný zvláštního zřetele. To je např., když se v obci, se kterou jsou nepochybně spjaty, nenachází standardní přiměřené bydlení. Zákon o pomoci v hmotné nouzi chápe za standardní bydlení byt, který je zkolaudován podle stavebního zákona. Současným fenoménem se proto jednoznačně, také díky ignoraci problému představiteli některých obcí, stává výkup zkolaudovaných nemovitostí tzv. „obchodníky s chudobou“, kteří se specializují na ubytovávání osob pobírajících dávky hmotné nouze a tímto způsobem těží finanční prostředky státu. Existence vyloučených lokalit je proto paradoxně pro některé výhodným podnikatelským záměrem.

V našem konkrétním případě je v uvedeném zařízení zkolaudovaných bytů dle náhledu do výpisu z katastru nemovitostí 5, což znamená, že větší část osob ze zhruba 14 rodin zde ubytovaných bydlí v  prostorách, které podle všeho (dle informací ÚP ČR) nesplňují kritéria obytného prostoru dle vyhlášky o technických požadavcích na stavby. Těmto osobám ÚP ČR nepřispívá na náklady spojené s bydlením. Náklady tedy hradí z tzv. příspěvku na živobytí, který je poskytován ve výši výlučně pokrývající potřebu stravy a nezbytného oblečení. Je otázkou, jakým způsobem jsou nuceni obyvatelé Luky takto vzniklé finanční deficity doplňovat. Je ostudné, v jakých podmínkách jsou nuceny vyrůstat některé děti v 21. století v centru Evropy, baště současného blahobytu. Ještě ostudnější je přihlížet tomu, jak z bídy určitého společenství jiný bez námahy bohatne.

Za vhodné bydlení kromě standardních bytů lze považovat i bydlení tzv. sociální, které má kromě uspokojení základní životní potřeby člověka bydlet, plnit také funkci resocializační. Ta by měla být v individuálních případech naplněna podmínkou využití sociální služby (služeb viz 108/2006 Sb.), stanovenou v nájemní smlouvě. Tuto „službu“ lze použít jako aktivní resocializační nástroj. Tzn., že v současnosti lze osobám žijícím v nestandardní formě bydlení nabídnout bydlení standardní, ale za splnění konkrétních podmínek pod rizikem jeho ztráty při jejich porušení. Takovým opatřením získává obec kontrolu nad situací a jednáním těchto osob.

Podle § 64 odst. 3 zák. č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi vyplývá povinnost pro sociální pracovníky obce podílet se na řešení nepříznivé sociální situace osob, které pobírají dávky hmotné nouze bez ohledu na dobu, po kterou tyto dávky pobírají (tzn. od počátku). Podle § 35 zák. č. 128/2000 Sb. o obcích obec pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

Je třeba říci, že pouhé přestěhování takto postižených rodin nebo jedinců do standardní formy bydlení není konečným řešením, protože život ve vyloučené lokalitě, ve které strávili podstatnou část života, sebou často nese množství sociálních deprivací. Ty se projevují mimo jiné také rozdílnými životními návyky, jež se často neslučují s životními návyky majority. Dochází tak ke střetu v představách o způsobu soužití v širokém pojetí. Pomyslným katalyzátorem k mírnění a odstraňování těchto třecích ploch je profesionálně vedená sociální práce, kterou výše zmiňovaná znění zákonů obecním úřadům ukládají. Sociální práce má v dnešní době osvědčené metody, jimiž lze při odborné aplikaci dosáhnout v rámci působení do problematických oblastí u jedinců i rodin změny a následného začlenění zpět do společnosti.

Profesionálně vedená sociální práce v sobě skrývá nejen složku pomoci, ale také nezbytnou kontrolu, kterou lze v současném nastavení legislativního prostředí najít právě v možnostech zřizování sociálních služeb a bytů, jejichž užívání lze na základě standardů kvality sociálních služeb nastavit pravidly, na jejichž dodržování by měli dohlížet kvalifikovaní sociální pracovníci.

Cestou řešení sociálně nežádoucích jevů se různými způsoby při použití moderních metod sociální práce a nástrojů sociální politiky vydali např. v Kolíně, Mělníku, Chebu, Berouně a dalších městech a obcích kde tato snaha v současnosti již nese své ovoce v podobě vytváření a aplikace sítě sociálních služeb, které na sebe logicky navazují. Tyto příklady se dají chápat jako příklady dobré praxe, kterými je možné se minimálně při řešení obdobných problémů inspirovat.

Bohužel ve Slaném jsme v tomto směru významný časový úsek pozadu. Aktuální komunitní plánování sociálních služeb pochází z roku 2008, kdy s odstupem času dávno nesplňuje požadavky na kvalitu provedení, a o jeho evaluaci a aktualizaci, zdá se, není významnější zájem. Pan místostarosta Zálom, který má v rámci vnitřní organizace vedení města na starosti sociální věci se spokojuje s konstatováním, že na opatření vedoucí k řešení této problematiky a potažmo celkové kultivaci společnosti, nejsou finanční prostředky. O jejich nalezení např. snahou o konkrétní redistribuci finančních prostředků obce, nebo o řešení situace za pomoci vnějších zdrojů, kterými mohou být např. Agentura pro sociální začleňování, Platforma pro sociální bydlení, dotace a granty atd., nejeví (dle osobní zkušenosti) intenzivnější zájem, přestože to jeho nemálo placená role nárokuje. Velice parodicky při argumentaci nedostatku financí působí nepotismus ve strukturách úřadu, kdy jsou na základě určitých informačních průsaků zřizována nová pracovní místa pro nejbližší rodinné příslušníky představitelů, schvalování odměn pro vrcholné představitele některých zařízení, nebo odstupné pro neúspěšné politické představitele obce.  Zde se finanční zdroje samozřejmě nacházejí.

Komise pro zdravotnictví a sociální věci navrhla několik opatření potencionálně vedoucích např. k větší možnosti uplatnění rodičů s mladšími dětmi na trhu práce, které se týkaly např. prodloužení času umístění dítěte ve školní družině. V této souvislosti se její zástupci dozvěděli od vedení sociálního odboru, že z pohledu péče o dítě je lépe, když je rodič třeba několik let bez práce s dítětem doma a žije ze sociálních dávek, než aby pracoval, a tím přišel o část kontaktu se svým potomkem. Pro mne osobně tím vznikla otázka, jaké hodnoty ovlivněné vyloučením, životem na okraji společnosti, sociální a ekonomickou deprivací, které jsou průvodními znaky nedostatku příjmů, se podaří tomuto rodiči v zájmu příznivého vývoje a řádné výchovy na dítě přenést. Tato otázka byla doprovázena mimo jiné představou o životních podmínkách obyvatel např. bývalých pekáren Luka. Při předkládání svých návrhů pramenících z dobré praxe se komise vlastně od zástupců „odbornosti“ města s jiným než zamítavým stanoviskem nebo nepochopením (které jsou podle všeho dány buďto nezájmem nebo nekompetencí v oblasti) nesetkala a zpětnou vazbu ke svým návrhům, kromě toho, že se Rada města s návrhem seznámila, neobdržela. Pan starosta byl o této neutěšené situaci koncem března informován, ovšem doposud bez konkrétní reakce.

Celou situaci týkající se (ne) zájmu o řešení této problematiky ve Slaném dokresluje fakt, že o dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu pro sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality žádá Úsek manažera rozvoje města bez zjevnější spolupráce s odborem sociálním. Např. článek o sociálních bytech, který považuji za důkaz vzájemné neinformovanosti, se objevil ve Slánské radnici č. 3/2017. Zužuje cílovou skupinu lidí, pro které mají být sociální byty zřízeny, na matky samoživitelky a mladé rodiny s dětmi. To je samozřejmě zavádějící, protože samoživitelství a věk ještě samo o sobě nezakládá sociální potřebnost. Tu zakládá v tomto kontextu primárně nedostatek příjmů a z výzvy přímo vyplývá, že jsou tyto byty určeny právě pro lidi bez prostředků, pobírající dávky hmotné nouze, kdy minimálně 50% členů užívajících domácnost musí být v ekonomicky produktivním věku (Pozor – ne ekonomicky aktivních, jak bylo uvedeno v článku), který je touto výzvou specifikován od 15 do 64 let. Další mystifikací byla zmínka o době smluveného nájmu, který musí být dle výzvy uzavřen minimálně na 1 rok (Ve Slánské radnici uvedeno 3 měsíce). Na základě výše uvedeného se naskýtá otázka, jakým způsobem tato žádost o dotaci korespondovala s požadavky, na základě kterých je tato dotace poskytována, a jak bude s těmito požadavky případně korespondovat výsledný produkt. V této souvislosti nelze požadovat po úseku manažera rozvoje města, aby svou odbornost rozšířil o znalosti v sociální oblasti. Předpokládám, že kvůli tomu je v hierarchii města zřízen odbor specifického zaměření, který by měl ovšem v této problematice projevit alespoň minimální zainteresovanost.

Je vidět, že situace není jednoduchá. Nedomnívám se však, že by ji vyřešil Úřad vlády, o kterém je v informativních letáčcích z počátku článku zmínka. Stačilo by, aby odpovědné osoby a odbory využívaly svěřenou kompetenci, aktuální legislativní rámec, finanční a další možnosti, které se naskýtají, a odborné vědomosti k tomu, aby v našem městě vznikla skutečně funkční síť sociálních služeb odrážející aktuální potřeby společnosti jako celku. Bez vytvoření této sítě město nemá žádný vliv, kterým by mohlo doprovodné znaky života v blízkosti vyloučené lokality (včetně těch negativních) regulovat nebo ovlivňovat.  Zanedbáváním této oblasti sociální péče se město dobrovolně vzdává nástrojů kontroly nad uvedenými problémy včetně „epidemických hrozeb“, jako té nedávné.

To, že jsou některá témata ve společnosti citlivá nebo nepopulární, neznamená, že se jim nemusíme věnovat. Opak je pravdou a místa jako Luka důkazem.  Je třeba si uvědomit, že vyloučená lokalita bez zásahu ze strany odpovědných osob, za využití nabízejících se prostředků, sama nezmizí. Pokud si toto odpovědné osoby neuvědomí včas a nezačnou alespoň opožděně jednat v souladu s nejnovějšími poznatky vědy, legislativními možnostmi a dobrou praxí, můžeme očekávat další „epidemie“ podobného, nebo většího rozsahu, protože to jsou běžné průvodní jevy života v sousedství vyloučené lokality. A nejednat v této souvislosti znamená podílet se na jejich existenci.

Bc. Filip Kruncl, DiS.
sociální pracovník ÚP ČR,
místopředseda komise Rady města
pro zdravotnictví a sociální věci

čtvrtek 6. července 2017

Koncerty v Dolíně pokračují

Koncerty v dolínském kostele Sv. Šimona a Judy, pořádané spolkem Wotrubia, pokračují v letošní 15. sezóně i během letních měsíců. Na první  vystoupení  - dvojice Pavla Švestková & Filip Moravec  - se přátelé kvalitní hudby mohou těšit v neděli 9. července od 16.00 hodin.  



Kytarista Filip Moravec vystoupí na pozvání Wotrubie již posedmé, mezzosopranistka Pavla Švestková (www.pavlasvestkova.cz) též není posluchačům ze Slaného, Otrub a Dolína díky svým koncertům neznámou interpretkou. Jejich společné vystoupení – program Hudba španělské kytary a jejích písní - bude pro slánské publikum premiérou. Provede posluchače španělskou hudbou od renesance ke skladbám významných skladatelských osobností 19. a 20. století.  Moravec nabídne pro sólovou kytaru výběr působivých skladeb, které jsou typické svou energií i melodikou: tři části ze Španělské suity (Gaspar Sanz, 1670 -1710), Vzpomínky na Alhambru (F. Tárrega, 1852  -1909), Asturias (Issac Albéniz, 1860 -1909) a  čtyři katalánské melodie (Miguel Llobet, 1878 – 1938).

Společně pak představí písně Federico García Lorcy (1878 – 1938). Jeho soubor písní Canciones españolas antiguas se dodnes ve Španělsku těší značné popularitě. Pavla Švestková přednese výběr těch nejvýraznějších písní a zároveň seznámí posluchače s obsahem jejich textů: Los quatro muleros, El Cafe de Chinitas, Los mozos de Monleon, Anda jaléo, Nana de Sevilla, Tres morillas, Zorongo, Los Pelegrinitos, La Tarara.

O pět týdnů později, v neděli 13. srpna od 14.00 hodin, vystoupí duo Jan Irving & Ivana Bažantová Jandová. Na pozvání Wotrubie vystoupí poprvé, jedná se však o zkušené koncertní umělce.   

Jan Irving (www.laboema.cz) se  řadí se ke generaci úspěšných českých kytaristů, kteří absolvovali Pražskou konzervatoř na přelomu 70. a 80. let dvacátého století. Irving zde studoval v letech 1974 – 1980, poté následovalo čtyřleté studium na Vysoké hudební škole v německém Výmaru. Po jejím absolvování v roce 1984 emigroval a následně do roku 2007 pobýval v Nizozemí, kde v letech 2003 – 2007 působil jako docent na Vysoké hudební škole v Zeistu (hlavní obor kytara, metodika/didaktika kytary, dějiny nástroje). Je synem pilota generálmajora Jana Romana Irvinga.

Cembalistka Ivana Bažantová Jandová absolvovala na pražské konzervatoři klavír, poté se však začala zajímat o hru na cembalo, kterou vystudovala na AMU (prof. G.  Lukšaité Mrázková). Po několika letech na Pardubické konzervatoři zakotvila na Hudební fakultě AMU a později také na Pražské konzervatoři. Kromě sólových recitálů koncertovala též jako členka souboru Continuo di Praga, spolupracovala například s Jiřím Bártou, Ivou Partridge, Liamem Fennelym, Pražskými komorními sólisty, Jihočeskou filharmonií, Belgickým komorním orchestrem, a to nejen v českých zemích ale i v zahraničí. Čtyři roky působila v Belgii. 

Na programu společného koncertu budou skladby např. Antonia Vivaldiho, Johana Sebastiana Bacha, Manuela M. Ponce a Joaquina Rodriga, spolu se skladbou Milana Zelenky Memory - Hommage pro Jana Zelenku – Hajského, věnovanou jedné z obětí atentátu na R. Heydricha. V premiéře (která bude nejen česká, ale též celosvětová) zazní skladba Viléma Zelenky Čtyři tance pro cemballo a kytaru, napsaná specielně pro toto duo.

22. ročník koncertu při svíčkách se koná v pátek 1. září od 21.00 hodin, Ženský pěvecký sbor Smetana Kladno vystoupí při této příležitosti již popáté, tentokrát však se samostatným celovečerním koncertem. 

Zpěvácký spolek Smetana (www.smetanakladno.cz) vznikl v roce 1912 jako sbor smíšený. V roce 1956 bylo rozhodnuto, že ženský a mužský sbor budou fungovat samostatně a pěvecký sbor ryze ženský již úspěšně koncertuje přes šedesát let. Od roku 2010 sbor vede Ondřej Novák ve spolupráci se Soňou Macháčkovou.

Koncert na konci prázdnin nabídne mimo jiné skladby Západ slunce (B. Smetana), Vlasti (Jindřich Jindřich), Bon joure mon coeur (Orlando di Lasso), Galiarda (G.D.da Nola), Regina Coeli (Gregor Eichinger), Ave Maris Stella (Edvard Grieg),  Bogorodice Devo, radujsa (C.B.Rachmaninov), Lollipop (Dixon- Ross) či Tea for two (Vincent Youmans). Zazní též díla P. Chesnokova (Blagoslovi dusche moia, Sovet prevechnii), Jaroslava Ježka (Don Juan, Když kytici jsem vázala, Svítá) i spirituály (Unchain my heart, I have dream, Every night, Spirit of God). Sbor svůj honorář i dobrovolné vstupné věnuje na opravu kostela v Lidicích.

První dva koncerty jsou pořádány za finanční podpory Královského města Slaný, vstupné je vždy dobrovolné. Věřím, že každý z koncertů si najde své posluchače a těším se na setkání se všemi příznivci koncertního umění různých žánrů.

Pavel Bartoníček
spolek Wotrubia


Koncerty pořádané spolkem Wotrubia v kostele v Dolíně:

Neděle 9.7. od 16.00 hodin -
  •  Pavla Švestková (zpěv) & Filip Moravec (kytara) 

Neděle 13.8. od 14.00 hodin -
  • Jan Irving (kytara) & Ivana Bažantová Jandová (cembalo) 

Pátek 1.9. od 21. 00 hodin
  • Sbor Smetana Kladno - koncert při svíčkách (23. ročník)

Neděle 10.9. od 16.00 hodin
  • Smíšený pěvecký sbor BYZANTION 

Na všechny koncerty je vstupné dobrovolné!


Článek byl připraven pro letní dvojčíslo Slánské radnice, bez jakéhokoliv zdůvodnění však nebyl zveřejněn.