neděle 9. října 2016

STAN, Babiš, povolební vyjednávání a Slaný

Včera odpoledne skončily krajské volby a protože jsem se v předvolební kampani spolu s manželkou a dalšími přáteli výrazně angažoval, přijde mi poctivé publikovat svůj názor dříve, než bude povolební jednání uzavřeno.

Nejdříve ale krátké připomenutí, jak jsme ve Slaném začali STANařit. Rok před komunálními volbami vzniklo sdružení OMS, Občané města Slaného, které spojovala snaha něco ve Slaném změnit, např. přístup města k řešení problémů s parkovacím domem.

Chtěli jsme kandidovat jako místní sdružení, ale potom se objevilo ANO. Polovina OMS viděla v ANO příležitost rychle se prosadit. Pro nás ostatní bylo ANO nebezpečnou firemní pobočkou východního oligarchy. Sice jsme v OMS těsně převážili a kandidaturu s ANO odmítli, původní OMS se ale rozpadlo. Z části vzniklo místní ANO, my ostatní museli rychle vyřešit, jak dál, když do odevzdání kandidátek zbývalo pár týdnů.

Naštěstí Pavel Martiník objevil volební stránky STANu nabízející místním sdružením kandidovat, pokud STAN uzná, že sdružení sdílí základní programové hodnoty.  Důkladně jsem prostudoval historii STANu a jejich představitelů a zjistil, že ze všech hnutí a stran mi STAN vadí nejméně.

Během několika týdnů jsem hlavně s pomocí Martina Matouška sestavil kandidátku a zajistil souhlas STANu s naší kandidaturou. Vím, kandidátka byla politicky nesourodá, však byla šita horkou jehlou, ale po lidské stránce vůbec nelituji, že na ní byli i lidé, kteří s námi příště nepůjdou. Vždy jsem kladl na lidské vztahy větší důraz než na politické výpočty.

Ve volbách jsme získali dva zastupitele, lídra naší kandidátky Martina Matouška a bývalého místostarostu Pavla Bartoníčka, který mne přeskočil preferenčními hlasy. Já se stal prvním náhradníkem, pyšným na to, kolik preferenčních hlasů jsem jako náplava obdržel.

Po volbách jsem se o STAN začal hlouběji zajímat a zjistil, že ve středočeském STANu  je spousta sympatických lidí, kteří to mají v hlavě srovnané a pracují nejen pusou, ale i činy. A tak jsem se snažil přispět ke krajskému volebnímu programu v několika odborných komisích a účastnil se formálních i velmi neformálních setkání.

Dnes je ze mne STANař, který nebere STAN jako nejmenší zlo, ale jako prostor pro prosazení vlastních představ o smysluplné správě věcí veřejných. Přistoupil jsem i k něčemu, co bych nikdy se svou nezávislou povahou nečekal.  Po uplynutí povinné dvouleté čekací doby registrovaného příznivce jsme s manželkou podali oficiální přihlášku do STANu a pokud nás celostátní výbor v prosinci schválí, staneme se řádnými členy.


Po tomto obšírném úvodu přistoupím k hodnocení výsledků a výhledů STANu v našem kraji. Nechci si hrát na politologa, i když jsem jako knihomol leccos přečetl, ale soustředím se na vlastní pocity, protože něco takového si politolog či politik profesionál dovolit nemůže.


Mám velkou radost z krajského úspěchu STANu, zisk 15 zastupitelských křesel ( ANO 16, ČSSD 11, ODS 10, komunisté 8, TOP09 5) byl úspěch na hranici možného.

Úspěch ale přinesl pro mne a řadu dalších voličů STANu velký problém - co s ANO? Ať se nám to líbí nebo ne, ANO vyhrálo v kraji volby. Sice o málo, ale vyhrálo.

Nikdy jsem se netajil tím, že Andreje Babiše považuji za neštěstí pro tento stát. I kdyby to byl anděl, tak jsem přesvědčen o tom, že setření hranice mezi světem podnikání a politiky je zaručený recept na katastrofu. Navíc, dráha Andreje Babiše poukazuje na to, že má blíže peklu než ráji.

Další problém je, že lidé v ANO jsou velkou neznámou. Máme tady místní zkušenost. Tím vůbec neříkám, že většina členů ANO jsou podvodníci a lumpové. Předpokládám, že spousta z nich je jako dřívější předseda našeho OMS a později předseda místní organizace ANO Pavel Zlámal. Vždy jej v soukromí hájím před podezřeními, že to dělal za peníze či kšeftíky. Opravdu si myslím, že jeho motivace byla mnohem čistší. Bohužel obdiv k síle moci a majetku a víra ve vlastní neomylnost je u příznivců ANO mnohem vyšší než třeba mezi STANaři. To se projevilo ve Slaném a myslím, že tento fakt vysvětluje i zvláštní chování ANO jinde v republice. Díval jsem se na jména zvolených zastupitelů za ANO. Těžko zjistit, co si vlastně myslí, co chtějí, jací to jsou lidé. Domnívám se, že většina voličů ANO se nerozhodovalo na základě kandidátů, ale značky ANO.

Oba důvody mluví  jasně proti spolupráci s ANO. Tak tedy s ČSSD? Nikdy jsem ji nevolil, celostátně mne provokují tím, že všude propagují jistoty (ač s některými z nich i souhlasím), ale vůbec nezmiňují nezbytnou podmínku jistot, tedy odpovědnost každého jednotlivce přiložit v mezích možností ruku k dílu.
Sobotka není politik mých snů, ale na rozdíl od Babiše alespoň není politikem z nočních můr.

Další výhoda je, že středočeští kandidáti za ČSSD jsou historicky čitelní. Jenže v jejich případě čitelnost mluví proti nim. Kdyby šlo jen o kandidáty, osobně bych radši risknul neznámé ANO než známé středočeské ČSSD.

Nejít ani s ANO ani s ČSSD? To už je teprve nesmysl. Získat možnost změnit současné fungování kraje, kdy města, jako Slaný, jsou v obří nevýhodě proti mazánkům typu Cerhenic dosavadního náměstka hejtmana, a utéci z boje? Fuj!

Je tedy třeba kousnout do kyselého jablka, a dát přednost buď ANO nebo ČSSD (byl jsem na facebooku dotázán na možnost koalice STAN+ANO+ČSSD, která je také číselně možná. Nevím jak pro ostatní, pro mne by to byl důvod stáhnout přihlášku do STANu).

Když je rozum v koncích, vždy se řídím citem. A jako knihomol vím, že naše podvědomí umí provádět komplikované výpočty a že chování výlučně racionálních lidí je zcela neracionální.

Lidsky věřím Vítovi Rakušanovi. Měl jsem ho možnost poznat i neformálně a pokud mravně selže, bude to pro mne hlubokou ranou. Já mu to několikrát řekl trošku jinak, ale to je tady nepublikovatelné. Proto až oznámí světu vzniklou koalici, budu ji akceptovat, pokud to nebude kombinace ANO+STAN+ČSSD, ale takovou opravdu nepředpokládám. O komunistech ani mluvit nemusím, i dnes ráno jsem ho v televizi slyšel několikrát opakovat, že s komunisty nikdy, a odpor k této totalitní straně je ve STANu silný a jednolitý.

Jsem schopen přežít koalici s ANO, ve které bude ODS a případně TOP09. Paní Jermanová ve mne nebudí pocitový odpor. Samozřejmě si myslím, že pro kraj by bylo lepší, kdyby byl hejtmanem zkušený kolínský starosta, za kterým je vidět neuvěřitelná práce. Ale volby dopadly jak dopadly.  Doufám, že skutečná paní Jermanová je někdo jiný než člověk z televizních přenosů poslanecké sněmovny. Dostal jsem i komentáře od voličů STANU, kterých si velmi vážím, že je pro ně spojení s ANO nepřijatelné a STANu už nikdy hlas nedají. Je mi to velmi líto, ale politika je umění kompromisů.

Jsem schopen přežít koalici s ČSSD, ve které bude ODS a případně TOP09. V tomto případě očekávám dominantní postavení STANu na kraji a pozici ODS stejně silnou jako má ČSSD, i když mají o křeslo méně. Pan Kupka je sympaťák, to o zastupitelích ČSSD  říci nemohu.

Pokud bude STAN vyšachován spojenectvím ANO+ČSSD+KSČM, budu to považovat za závažné selhání vyjednávačů, ale nijak to neovlivní můj pozitivní náhled na lidské i profesní vlastnosti našich zastupitelů.

Nejen ve Slaném je zvykem přehánět význam kontaktů na politiky. Netvrdím, že jsou takové kontakty zanedbatelné. Mít možnost ověřit si fakta z první ruky, včas si uvědomit nové příležitosti nebo být varován před plíživým problémem je k nezaplacení. Ale v kraji, který je představou STANu, má každé město stejná práva i povinnosti, bez ohledu na to, které straně radnice právě patří.

Bohužel, v zastupitelstvu kraje nemáme žádného občana Slaného, nicméně  do zastupitelstva se za STAN dostala paní starostka Štrobachová ze Smečna.

Pavel Martiník je předsedou celostátních mladých STANařů a vycházející hvězda STANu. Ještě potřebuje pár let sbírání zkušeností, ale v pozici asistenta poslance Váchy a mnoha dalších aktivitách přicházejí zkušenosti velmi rychle.

Letos nás ve Slaném několikrát navštívili čelní představitelé STANu, starosta Rakušan, poslankyně Kovářová, poslanec Farský atd. Samozřejmě, jejich návštěvy souvisely i s předvolební agitací, ale byli zde hlavně kvůli odborným diskuzím a přednáškám, ve kterých budeme pokračovat i  v nevolebních letech.

Ve Slaném jsme za STAN získali 456 hlasů, stejně jako ČSSD a jen o maličko méně než komunisté. Dokázali jsme překročit průměrný zisk v naší části kraje, ačkoliv tady nemáme svého starostu a tak mám pocit, že my, místní STANaři, máme podíl alespoň na pár třískách ze zastupitelských křesel.

Osobně velmi děkuji všem, kteří dali STANu důvěru. Při počtu 456 je zřejmé, že většinu z nich neznám.  Plánujeme s kolegy rozšířit naše řady a zvát v budoucnu potenciální příznivce na naše posezení, která jsou velmi neformální a často zcela nepolitická. Lidé mi vyčítají leccos, ale nikdo mi dosud neřekl, že bych byl nudný suchar.

A když už jsem u pocitů a místních výsledků voleb. Gratuluji starostovi Hrabánkovi k jeho hlasům, které předčily očekávání. Politika nejsou taneční a sem tam nějakou tvrdou ránu na hranici pravidel člověk očekávat musí. Jsem ale znechucen spoustou lží, které se o vedení města z komunistické otrávené žumpy šíří. Jedna věc je tvrdě kritizovat chyby vedení, ke kterým samozřejmě dochází. Jiná věc je úmyslně upravovat či převracet fakta a k tomu bez odvahy se pod své fabulace podepsat.

Miloslav Nič
STAN




3 komentáře:

  1. jako obvyklý nepopřel Nič svůj nekritický antikomunismus a soptí a útočí tady na KSČM bez jakýchkoliv důkazů

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. A co jiného s komunisty, nic jiného si nezaslouží, ani podepsat se neumíte, jací jste zbabělci ...

      Petr Bárta
      občan

      Smazat
  2. Přinést důkazy o lhaní na jednom místě by vyžadovalo jistý čas, a ten opravdu nemám. Stačí si ale prolistovat archiv našeho blogu a tam lze nalézt důkazy v řadě článků. Pro potvrzení faktu, že se vrchní slánský komunista stydí za svůj podpis si stačí otevřít několik článků Slánských splašků, pardon novin.

    Miloslav Nič

    OdpovědětSmazat

Děkujeme za Váš příspěvek. Občané Města Slaného