Nikdo nejsme neomylný aneb kde udělal soudruh chybu (povolební úvaha pátá)

Když se slánský lídr Svobodných na diskusních fórech portálu Slánsko po volbách vyznával ze svého obdivu ke staršímu a zkušenějšímu soudruhovi („Jakéhokoliv jiného komunistu bych v radě města nechtěl a nepodpořil, ale u pana Pešky udělám výjimku. Na zasedáních zastupitelstva jsem samozřejmě několikrát byl. A právě to, co jsem tam viděl, mi utvrdilo v názoru, že člověka kvalit p. Pešky je v radě města třeba. Byl to pro mě smutný pohled, když největším demokratem při sporech nejen o parkovací dům, byl zástupce KSČM, pan Peška.“) jistě netušil, že tento vztah bude tak brzy podroben těžké zkoušce.

To, že republikové vedení Strany svobodných občanů ani ve snu „nenapadlo, že by se zastupitelé zvolení za Svobodné spojovali v koalici s komunisty, jako se to stalo ve Slaném“, ještě slánský pravo-levo-komumisticky-koaliční zastupitel překonal. Překoná i zjištění, že materiál předložený „největším demokratem“ z KSČM přispěl k nezdaru ustavujícího zasedání slánského zastupitelstva?

Nechme však začínajícího komunálního politika, který se patrně jen shodou okolností ocitl v čele jinde tak pravicového seskupení, a podívejme se blíže na jeho staršího soudruha, dlouholetého komunálního a krajského politika v komunistickém dresu.

Sám o sobě píše (http://stredocech.kscm.cz/index.asp?thema=2901&category): „K politické angažovanosti jsem se dostal již v mládí. Do komunistické strany jsem vstupoval ve svých 18 letech. Do té opravdu veřejné politické práce jsem se však zapojil až v roce 1989. Od roku 1990, jen s malou odmlkou, jsem členem městského zastupitelstva ve Slaném, od roku 1998 jsem pak rovněž členem Středočeského krajského zastupitelstva. Tato práce byla a je však pro mne neustále velkým zdrojem poznání, že poučení z chyb, kterých se jakákoliv vládnoucí elita nevyvaruje, je nesdělitelné a nepřenositelné.“

Poučení z chyb je opravdu nepřenositelné a v případě lídra komunistické koalice Naše město evidentně i nesdělitelné. Jeho protinávrh volebního řádu obsahoval několik chyb, které on však – když na ně bylo poukázáno - s jistotou sobě vlastní odmítl. Touto jistotou zaimponoval všem členům budoucí koalice (opravdu budoucí, neboť přerušením ustavující schůze zatím nedošlo k volbě rady města a tak rada z minulého volebního období dosud setrvává ve funkci), jejíž všichni členové odvrhli zdravý selský rozum a hlasovali pro navržený nerozum.

Pak se již rozběhla podivná ukázka toho, jak by ustavující zastupitelstvo vypadat nemělo. Komentáře zazněly v několika médiích a na diskusních fórech. Kdo byl přítomen – a počet obyvatel města zde byl opravdu rekordní - může se o své zážitky podělit s ostatními. Kdo nebyl, musí počkat na zveřejnění nahrávky na stránkách městského úřadu. Nebude to takový bestseller jako projev generálního tajemníka ÚV KSČ Jakeše v Červeném Hrádku v červenci 1989, ale za poslech to určitě stát bude.

Nechme se tedy překvapit, zda dlouholetému komunálnímu a krajskému komunistickému politikovi i nadále vydrží jeho image „největšího z pierotů“ (resp. odborníků) a zda někteří z „koaličních“ zastupitelů začnou více naslouchat vlastnímu úsudku.  Nebo bude pro ostatní členy nové koalici poučení z chyb také nepřenositelné? 
                  
Pavel Bartoníček
zastupitel, který děkuje svým voličům, že mu zachovali přízeň