Protože závěry z projednání a nové informace, jak již odpovídá slánské zastupitelské praxi, byly také nulové, v krátkosti reaguji zkušenostmi z oblasti přípravy a hodnocení investičních projektů veřejného sektoru, obecně akceptovanými, ovšem se slánskými praktikami se zdaleka míjejícími. Jedná se v něm o stručný náhled na problematiku stanovení pořadí důležitosti investičních akci zařazených do rozpočtu (v terminologii starosty priorit) a hodnocení projektů, jejichž smyslem je veřejný prospěch.
I když veřejný prospěch komerčního banko-domu je také nulový, uvedu alespoň hlavní teoretické zásady rozhodování, které platí obecně, a kterými se snad po volbách budeme i ve Slaném řídit. Pořizování majetku je v pravomoci zastupitelstev, tedy investiční rozhodování, je založeno na demokratických principech. V ekonomické teorii existuje mnoho názorů, z nichž jeden zazněl i na včerejším ZM a to, že veřejné projekty nemají návratnost, a že jsou jejich dopady neměřitelné a pokud jsou měřitelné, není možné je hodnotit penězi.
Dovoluji si této argumentaci 1.místostarosty Hložka zásadně oponovat. V situaci nedostatku peněz je vždy alfou a omegou rozhodování posouzení efektivnosti investice a to platí obecně, že hodnota výstupu musí být vyšší než hodnota vstupů. Toto srovnání platí nejen mezi veřejnými investicemi navzájem, ale také ve srovnání mezi komerčními a veřejně prospěšnými stavbami, tedy i komerčním
banko-domem a třeba atriem městské knihovny, nebo zateplením školy, ČOV atd.
Rozdíl v rozhodování o projektech nenajdeme tedy v projektech samotných, ale v lidech, kteří o projektech rozhodují a subjektech, jejichž zájmy jsou investičním projektem sledovány. Všimněme si třeba hlavních profesí radních a zaměření investic, které vybrali v letošním roce k realizaci.
Abych nezabíhal do podrobností, jen konstatuji, že existuje kvalifikovaný proces přípravy veřejných investic, který zahrnuje 10 etap postupujících od ideje projektu (seznamu nápadů) až po zpracování finálních studií pro rozhodnutí a dohodu s případnými poskytovateli dotace, bankami apod.
Slánská praxe je úplně odlišná. Pohybujeme se od nápadu (většinou zrozeného na tzv. koncepčním jednání Rady města), který nemá alternativy, přes zamilování se do projektu a vyvolání místního nadšení, přes hledání zdrojů financování až po politickou podporu projektu bez ohledu na socioekonomické výstupy investice. Nedivme se pak, že informace o efektivnosti a účelnosti investic jsou nedostupné, protože samozřejmě neexistují, vzácné zdroje, které chyběly na řádnou přípravu jsou pak už jen nuceně směřovány k právním zástupcům a auditorům, kteří obhajují neobhajitelné.
Vladimír Dosoudil
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za Váš příspěvek. Občané Města Slaného