pátek 24. ledna 2014

Porovnání cen parkování ve Slaném a středně velkých městech ČR

Ve Slaném v současnosti platí tento ceník parkovného:


Studie ze srpna roku 2010 s názvem Parkovací systémy ve středně velkých městech ČR vypracovaná společností EMPIRICA Research & Consulting obsahuje následující grafy:





Studie je stará přes 3 roky, ale namátkové prohledání Internetu potvrzuje, že tyto ceny se v posledních letech dramaticky nezměnily.


 Miloslav Nič



čtvrtek 23. ledna 2014

Vlastnická struktura Středočeských vodáren, a.s.

Na včerejším zasedání  zastupitelstva uvedl pan místostarosta Hrabánek jako příklad města s privátním dodavatelem vody, Kladno. Podle mne však příklad Kladna neodpovídá situaci, ve které se potenciálně ocitne Slaný převodem svých zařízení Veolii.

Podle výroční zprávy Vodáren Kladno - Mělník, a.s., B 2380  jsou hlavními akcionáři kladenských vodáren města:
  • Město Kladno: 34,60 %
  • Město Mělník:  6,11 % 
  • Město Kralupy nad Vltavou: 4,94 %
 a město deklaruje svůj zájem udržet podíl mezi 33 a 40 procenty, aby bylo "neopomenutelným" akcionářem.



Akcionáři Středočeských vodáren, které v tuto chvíli zabezpečují vodu ve Slaném jsou podle výroční zprávy:

  • Veolia Voda, S.A. 34 % 
  • Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. 32 %
  • Severočeská vodárenská společnost, a.s. 34 %


Severočeské vodovody a kanalizace, podle výroční zprávy, ovládá Veolia:
  •  Veolia Voda, S.A. 50,1 %
  •  Severočeská vodárenská společnost a. s. 49,1 %


Severočeská vodárenská společnost, podle výroční zprávy
  • Akcionáři společnosti jsou výhradně města a obce.
 
Je tedy zřejmé,  že v případě Středočeských vodáren ovládá Veolie nadpoloviční většinu akcií a tedy vliv obcí na její činnost je a bude mnohem menší než v případě Vodáren Kladno - Mělník.


Nejsem odborníkem na tuto problematiku a pevně doufám, že vedení města přistoupí k budoucnosti naší vody zodpovědně. Osobně se však budu snažit získat o celém problému co nejvíce informací, protože zkušenosti s parkovacím domem a některé další případy ve mne zasely jisté pochybnosti.

    Miloslav Nič


Zasedání zastupitelstva 22. ledna 2014

Zasedání zastupitelstva přineslo velmi důležitý výsledek. Přes počáteční odpor některých zastupitelů a vedení města bylo nakonec přijato usnesení, ve kterém se zastupitelé dohodli na tom, že s rozhodnutím o mimosoudním vyrovnání s firmou Koma vyčkají do vypracování nezávislého posudku.

Můj osobní pocit vystihuje email, ve kterém jsem výsledek zasedání diskutoval:

-------
Podle mne nemůžeme čekat zázraky a je logické, že lidé mají na věc různé názory a spoustu věcí neumí. Myslím, že bylo dosaženo toho, co je v mezích možného a já jsem s výsledkem spokojen:

1) Bude vypracován posudek. Ať už dopadne jakkoliv, pokud bude vypracován akreditovaným soudním znalcem, bude veřejně přístupný a nenaleznu o znalci na Internetu tak zásadní informace, že by zpochybnili jeho nezávislost, tak jej budu osobně akceptovat.

2) Pro nás není podstatné, jak se naše jednání dotknou Komy (samozřejmě s uvážením, že dohoda musí být přijatelná pro obě strany).

3) Včera mne zarazilo, jak lehkovážně zástupce Komy hovořil o výběrovém řízení, z toho tak trošku soudím, že si opravdu neuvědomuje, že výrazná změna podmínek výběrového řízení za chodu je velmi závažným prohřeškem. Lidsky je mi ho i líto, pokud to, co předvedl, nebyla natrénovaná estráda, ale on je představitel firmy, která zásadním způsobem porušila zákon (stejně jako město svým schvalováním stavby).
----------------

Dalším důležitým bodem bylo projednávání naší čističky odpadních vod. Bohužel, k podkladům pro zastupitele jsem se dostal až na zasedání zastupitelstva. Ale i v případě, že bych jej měl déle, tak se domnívám, že bych z něj příliš nepochopil a docela by mne udivilo, kdyby mu rozuměla většina zastupitelů.

Očekával bych, že budou zastupitelé při tak důležitém hlasování o prodloužení smlouvy s Veólií, která zmiňuje i možnost přistoupení k alternativním řešením výstavby čistírny, lépe a přehledněji informováni.

Na můj přímý dotaz, zda tato alternativní řešení zahrnují i privatizaci naší vodovodní sítě (převod čistírny a rozvodů soukromé firmě za podíl na akciích firmy), tak mi bylo odpovězeno, že ano.

Toto rozhodnutí je nesmírně závažné, neboť mj. určuje vliv města na ceny vodného a stočného a tedy se dotýká každého občana. Pevně věřím, že si zastupitelé vážnost situace uvědomují a konečné rozhodnutí přijmou po důkladném studiu celé problematiky. Byl vytvořen výbor ve složení Hrabánek, Grohmann, Kasík a Šrom, který povede jednání s Veólií.

Na závěr jednání město vyslovilo plnou podporu testu parkovacího domu podle navrhu pana Zlámala.

Miloslav Nič




středa 22. ledna 2014

Klam utopených nákladů

Stále  přemýšlím o tom, co vede některé zastupitele k tomu, že v dobré víře dělají nesmyslná ekonomická opatření.

Domnívám se, že jsme svědky uplatnění klamu utopených nákladů v praxi. V českém jazyce si o tom můžete přečíst např. v článku na serveru psychologie.cz, jehož název jsem použil v titulku a z nějž cituji v dalším textu. Utopené náklady (sunk costs) jsou standardní a velmi důležitou látkou  ve výuce managementu a ekonomie, takže je naleznete v mnoha učebnicích, stručný a výstižný popis přináší i anglická Wikipedie.

A nyní tedy pár citací z tohoto článku:

"při ekonomickém rozhodování obtížně překonatelnou iracionální tendenci přihlížet k utopeným nákladům, tedy k výdajům, které již byly vynaloženy a které nelze vzít zpět. Hospodárné řešení je přitom třeba hledat tak, že budeme přihlížet výhradně ke svým budoucím nákladům a výnosům. Utopené náklady je nutné ignorovat."

"V nejlepší víře se snažíte zabránit plýtvání a svým jednáním paradoxně plýtvání ještě zhoršujete. "

A co tedy mají utopené náklady společné např. s parkovacím domem? 


Myšlenka: stojí zde budova, za kterou již město zaplatilo 35 milionů Kč a s vysokou pravděpodobností bude muset další desítky milionů zaplatit

Závěr: proto ji musíme využívat v co největší míře a za každou cenu

To je ovšem typický klam utopených nákladů.

Ve skutečnosti by se mělo uvažovat takto:
  • část nákladů ještě nebyla splacena a proto se snažme uzavřít co nejvýhodnější smlouvu s Komou ohledně výsledné částky, kterou nakonec splatíme  (a je přirozené, že se Koma bude snažit tuto částku maximalizovat, to není žádné kriminální jednání, ale její přirozené právo)
  • případné zakonzervování nebo zboření domu přinese ztráty v řádu milionů
  • případné provozování domu je a zřejmě i bude ztrátové, současné ceny za parkování nejsou schopné pokrýt náklady domu ani při plné obsazenosti
  • za 6 - 7 let bude město platit za generální opravu domu, pokud jej bude provozovat
  • parkovací dům pokřivuje tržní prostředí ve městě, vlastníci ostatních parkovacích prostorů jsou znevýhodněni konkurencí podnikatelského subjektu, dotovaného významným způsobem z veřejných peněz
  • odstavení parkovacího domu nepřinese v nejbližších letech městu žádné výrazné problémy ohledně parkovací kapacity

Odpovědět na otázku: Co s parkovacím domem? je velmi složitá, a ať se zastupitelé rozhodnou jakkoliv, tak bude složité určit, jestli se rozhodli správně.


1) Existují však otázky, na které mám pro sebe  jednoznačné odpovědi?

ANO

2) Uzavře správný hospodář smlouvu, která jej zavazuje zaplatit desítky milionů korun, aniž zná skutečnou hodnotu majetku, za který platí?

NE

3) Je vypracování znaleckého posudku dlouhodobá a velmi drahá záležitost?

NE (podle dokumentu, který mají všichni zastupitelé k dispozici, by pořízení 3 nezávislých posudků stálo dohromady maximálně 250 000,- Kč)


4) Existuje možnost, že se znalecká cena bude významně lišit od hodnoty, kterou chtějí zastupitelé zaplatit?

ANO (viz tento odhad)


5) Podal nějaký zastupitel uspokojivé vysvětlení, proč znalecký posudek je chybou?

NE

6) Podkopávají nezdůvodněná opatření, přinášející potenciální ztrátu milionů korun, důvěru v demokracii?

ANO

7) Je platné přísloví: Co tě nepálí nehas?


NE

Miloslav Nič

Dnešní zastupitelstvo a znalecký posudek

Včera jsem získal další informace, které potvrzují, že zastupitelé chtějí opravdu schválit Smlouvu o parkovacím domě s Komou, aniž by si nechali zhotovit znalecký posudek. A to přesto, že všichni obdrželi právní stanovisko, vypracované na jejich vlastní objednávku a ze kterého jsem již citoval dříve.

V tomto stanovisku, konstatujícím absolutní neplatnost smlouvy o parkovacím domě, se píše:

----
Plnění z neplatné smlouvy představuje podle ust. § 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník bezdůvodné obohacení. Podle ust § 457 občanského zákoníku je-li smlouva neplatná, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle ust. § 458 občanského zákoníku musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 29 Cdo 697/99, v případě neplatné smlouvy o dílo spočívá obohacení objednatele ve zhotovení díla zhotovitelem. V případě, že objednatel není schopen přijaté plnění v podobě výkonů vrátit, je povinen vrátit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Stanovení konkrétní výše se pak opírá o ocenění prospěchu, který účastníku z neplatné smlouvy vznikl. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu není peněžitá částka, která odpovídá částce vynaložené na zhotovení díla, ale peněžitá náhrada odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele díla. 

Při posouzení výše této peněžité náhrady je třeba vycházet z nejnižších nákladů, které by objednatel v daném místě a čase musel vynaložit na dosažení stejného plnění. Zároveň soud musí přiměřeně přihlédnout i k případné vadnosti poskytnutého plnění, pokud má za následek snížení skutečného majetkového prospěchu objednatele díla.

S ohledem na výše uvedené se tedy zhotovitel díla nemůže vůči objednateli domáhat zaplacení ceny parkovacího domu sjednané ve Smlouvě o dílo a jejích přílohách, ale majetkového prospěchu, které Město získalo zhotovením díla. Výše majetkového prospěchu se zjišťuje na základě znaleckého posudku, který by vedle srovnání nákladů vynaložených na výstavbu parkovacího domu v daném místě a čase měl rovněž zohlednit veškeré vady parkovacího domu.
-----------

Může mi někdo odpovědět na otázku:

Proč zastupitelé tak spěchají  s podpisem smlouvy, že nechtějí počkat na znalecký posudek, který jim doporučuje právní kancelář a který může buď ušetřit v napjatém městském rozpočtu miliony korun nebo vyvrátit spekulace, že je parkovací dům předražený a postavený na objednávku velmi úzké zájmové skupiny?


Miloslav Nič

úterý 21. ledna 2014

Pojdme PD vyzkoušet ... part 2 asi budeme testovat :)


Zdravím všechny čtenáře,

po dnešní komunikaci s pane Hložkem mám pro čtenáře tohoto blogu zprávu, že test parkovacího byl vcelku positivně přijat představitelem města panem Hložkem. Dobrou zprávou je tedy, že i představitelé města mají zájem na otestování parkovacího domu. Město také umožní otestování PD zdarma!

Navržený termín testu sobota 8.2.2014
New York 1930


Pokusím se nyní věci krátce vysvětlit. Zaslali jsme panu Hložkovi náš návrh testu.

Test parkovacího domu - návrh z naší strany

  1. Ověřit časy pro zaparkování a vyparkování vozidla, ověřit zda a za jakých podmínek je možný souběh zaparkování a vyparkování současně
  2. Provést plný zátěžový test tzn. zaparkovat a vyparkovat do plné kapacity PD a sledovat vliv zaplnění na obslužné časy
  3. Z experimentálních hodnot odhadnout efektivně využitelnou kapacitu PD - tato hodnota je velmi diskutabilní, pro hodnocení PD však naprosto klíčová
  4. Na základě těchto hodnot odhadnout při jakém vytížení dosáhneme tzv. break even point - bodu kdy příjmy z PD kryjí náklady z provozu.
  5. Na základě těchto hodnot odhadnout při jakém vytížení dosáhneme tzv. break even point - bodu kdy příjmy z PD kryjí náklady z provozu a pořizovací náklady v nějakém horizontu
  6. Zhodnotit, zda je za stávající situace možný pouze automatický provoz
  7. Zhodnotit vliv na dopravní situaci
Vzorec pro výpočet bodu zvratu:
Q = FN / (p-b),      FN - fixní náklady, p - cena ks, b - variabilní náklady na ks

BEP(break-even point) bod zvratu
Podoba testu:
  • Rádi bychom provedli zaparkování min. 60 vozu do PD. Předpokládejme, že ráno mezi 6 - 8 hodinou budou majitelé těchto aut chtít odjet do zaměstnání. Pokud bude takt pro vyparkování jednoho vozidla ca 3 minuty (zatím ověřeno), pak by naprosto teoreticky potřebovali majitelé na vyparkování svých vozidel 1,5 hodiny. V tomto čase by ale neměl nikdo zaparkovat, protože výtahy jsou blokovány pro vyparkování vozidel. To je ale velká škoda, protože v těchto hodinách přijíždí do města mnoho potenciálních zákazníků. Proto bychom při této kapacitě zkusili vyparkovat např. 10 vozidel a pokusili se ve stejném čase o zaparkování např. 10 vozidel
  • V další fázi bychom se pokusili zaparkovat kapacitu 147 vozidel a následně vyparkovat 
  • Chtěli bychom ověřit vliv tohoto PD na provoz na křižovatce u hotelu Grand a to zkouškou nájezdu více vozidel do prostoru nájezdu PD, dále pak možnosti příjezdu z Palackého ulice  
  • Provoz má být po 1 roce bezobslužný - chceme to otestovat.

Odpověď a komentář pana Hložka. (z textu vybírám to podstatné pro čtenáře)

S termínem 8.2. by, předpokládám, neměl být problém. Požádám vedení firmy Koma, aby na testu spolupracovali v plné míře. A zadám úkol odpovědným pracovníkům z odboru správy majetku, aby navrhli nejjednodušší řešení vracení plateb. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o účelový test, kterého se lidi zúčastní dobrovolně.
 K jednotlivým cílům testu:
ad 1) naprostý souhlas, ale už teď samozřejmě víme, že celý projekt je postaven na dvou výtazích. Tedy, pokud jeden naskladňuje, druhý může vyskladňovat. V logice věci je, že žádný samostatný výtah nemůže zároveň vykonávat ve stejném čase rozdílné funkce.
ad 2) bez připomínek
ad 3) ano, k tomuto výsledku můžeme touto cestou dojít
ad 4) předpokládám, že získaná hodnota bude představovat maximální propustnost PD, ale obávám se, že nám nic neřekne o prognóze budoucího využití. Mnohem jednodušší výpočet lze získat z opačné strany. To jest podělení nákladů příjmy z PD, čímž dojdeme k výsledku např. 50 zaparkovaných aut na jednu hodinu v pracovní dny = pokrytí 90% provozních nákladů.
ad 5) nepředpokládám, že by "bod obratu" někdy plně uhradil pořizovací cenu PD. Ale to se týká naprosté většiny zařízení občanské vybavenosti (plovárna, VSH, divadlo...).
ad 6) automatický provoz je možný už nyní. Rozhodujícími faktory jsou:
-- čitelný a srozumitelný návod k obsluze
-- bezporuchový provoz všech komponent (software, hardware)
-- doladění rychlého servisního zásahu v případě poruchy
ad 7) vliv na dopravní situaci byl součástí povolovacího řízení. Samozřejmě za předpokladu dodržování předpisů ze strany řidičů.
V rámci objektivity bychom se také mohli shodnout, že připravovaný test se bude pohybovat na hranici běžného předpokládaného provozu PD. Předpokládám, že jste také osobně zažil situaci špičkového provozu, kdy je průjezd nebo vjezd/výjezd blokován jinými vozidly. A velmi pravděpodobně jste použil nějaké alternativní řešení (objížďka, vzdálenější místo na zaparkování a pod.)
        Jakmile budu znát výše zmíněné podmínky, dám Vám s předstihem vědět.


Myslím, že tato odpověď vyznívá velmi vstřícně a je nutno ji ocenit.

Pokud tedy zastupitelstvo návrh příjme, jsme na nejlepší cestě uskutečnit test!

Pavel Zlámal

pondělí 20. ledna 2014

Pojdme PD vyzkoušet ....


Tento e-mail byl odeslán na pana Hložka a na zastupitele města Slaného.

Vážený pane Hložku,                                                                                          Slaný 16.1.2014

brzy to bude 1 rok, co jsme otevřeli parkovací dům (dále jen PD). 

Dovolte mi určitou rekapitulaci:
  • občanům jsme něco řekli - slíbili a pak to změnili (vzpomeňme si na prohlášení týkajících se časů, ziskovosti atd.)
  • dům jsme převzali aniž bychom ho vyzkoušeli a když nefungoval jak má, tak jsme podepsali, že s tím souhlasíme - občanům jsme to zapomněli říct (dodatek č. 7)
  • když jsme byli dotlačení do toho, že některé věci jsou nezákonné, tak uděláme neveřejné jednání, aby to nikdo neslyšel. Na smlouvy, které mají být veřejně přístupné jsme napsali - "důvěrné, nerozšiřovat" - jinak by nám na to občan mohl něco říct. (V principu nemám nic proti neveřejnému zasedání, jen je mi divné, že se uskuteční a dokumenty jako smlouva s Komou, nebo posudek advokátní kanceláře Šikola jsou zastupitelům poslány den poté.)
  • musíme totiž dojednat věci s Komou tak, aby se k tomu už nedalo nic říct ....
Co na to říct? 

Kam až jsme zašli, jsme snad jiní než tehdy před rokem nebo jsme stejní? 
Tehdy jsme "chtěli" PD, který bude sloužit lidem a který bude ziskový - alespoň jsme to tvrdili. 

Jako člověk budu využívat PD asi málo, protože v centru nebydlím a problém by mne nemusel bolet. Jako občana Slaného mne ale zneklidňuje především ekonomický dopad této investice na město Slaný. Z hlediska hospodaření města se nepochybně dotkne každého z nás.

Víte co je divné? Pokud by totiž PD byl tak dobrý podnikatelský počin, věřím, že by PD provozovala i sama firma Koma a jako správný podnikatel usilovala o to aby byl dům plný! Že zde není žádná reklama na PD, která by nabádala lidi jezdit do PD, nejsou ani značky.

Tak si ten stávající PD vyzkoušejme.

Někdo řekl, nikdo neví kdo, že bude zkušební provoz. Ten by měl být snad po roce ukončen a tak si pojďme vyzkoušet, jak by mohl tento PD vyhovovat lidem. Pro ty byl přece postaven.

  • Kolik vozů je vlastně možné efektivně parkovat v PD? Rádi bychom provedli zaparkování min. 60 vozu do PD. Předpokládejme, že ráno mezi 6 - 8 hodinou budou majitelé těchto aut chtít odjet do zaměstnání. Pokud bude takt pro vyparkování jednoho vozidla ca 3 minuty (zatím ověřeno), pak by naprosto teoreticky potřebovali majitelé na vyparkování svých vozidel 1,5 hodiny. V tomto čase by ale nesměl nikdo zaparkovat, protože výtahy jsou blokovány pro vyparkování vozidel. To je ale velká škoda, protože v těchto hodinách přijíždí do města mnoho potenciálních zákazníků.
  • Dle mých informací nebyl proveden zátěžový test - chtěli bychom ho provést a zjistit, za jak dlouho lze zaparkovat a vyparkovat oněch 147 vozidel.
  • Chtěli bychom ověřit vliv tohoto PD na provoz na křižovatce u hotelu Grand
  • Provoz má být po 1 roce bezobslužný - chceme to otestovat.

Jako občanská iniciativa bychom rádi pomohli a pokusili se získat dostatek dobrovolníků s vozidly, od Vás zastupitelé chceme abyste podpořili tento návrh. Abychom takříkajíc "nekupovali zajíce v pytli".
Tento test by měl být dozorován pověřeným členem zastupitelstva, výsledky by měly být evidovány a uznány oběma stranami. Výsledky by poté měly být zveřejněny. 
Test by pak pomohl zastupitelům při posuzování dalšího postupu, případně zhotovení znaleckých posudků a odpověděl na otázku, zda a za jakých okolností může být PD ziskový.

Jako termín se nabízí některá sobota - např. 25.1.2014 nebo navrhněte jiný termín.

Problém je,  že již 22.1. se koná zastupitelstvo města, které bude otázku PD projednávat a bylo by vhodné, aby výsledky byly zastupitelům k disposici. Pak by test musel být uskutečněn již v sobotu 18.1. což je ale z hlediska organizace velmi náročné. Pokud ale z Vaší strany bude vůle, zkusili bychom i na tento termín nějaké dobrovolníky zajistit. Problém bude ale zátěžový test.
Nejsou mi ale známy důvody, proč by město mělo tuto věc rozhodnout již. 22.1. 2014, ale pokud existují, budu rád, když mi je sdělíte.

Chtěl bych Vás touto cestou požádat aby pro tento test byly vytvořeny ze strany Měú podmínky - např. aby účastníci testu měli po dobu testu parkování zdarma. 


Děkuji Vám za odpověď a podporu.

S pozdravem

Pavel Zlámal

Občané města Slaného o.s.

PS. V odpovědi, která byla určena mně jako pisateli pan místostarosta Hložek zkoušku PD v podstatě podpořil - inu nezbývá než otestovat!


Zasedání zastupitelstva o parkovacím domě a vodě

22. řádné zasedání zastupitelstva města se sejde ve středu 22. ledna 2014 v 15.00 hod. v Městském centru Grand ve Slaném.

Na pořadu jsou 2 velmi důležité body:

1) Zpráva a doporučení Výboru zastupitelstva města pro parkovací dům

Jak již jsem psal v předchozím příspěvku, může se hlasovat o schválení smluvy s firmou Koma, i když osobně doufám, že k tomuto kroku nedojde. Každopádně zpráva výboru a následná diskuze se dotýká problematiky, která je velmi podstatná pro hospodaření města a tedy pro nás všechny.

2) Návrh na uzavření dodatku č.14 provozní (nájemní) smlouvy na provozování vodohospodářské infrastruktury 

Jakákoliv jednání o naší vodě a kanalizaci mne velmi zajímají a měly by zajímat každého slaňáka, dlouhodobě se nás totiž budou dotýkat mnohem více než nešťastný parkovací dům.


Z několika obvykle dobře informovaných zdrojů mám následující informace:
  • ačkoliv projekt Intenzifikace COV Slany - Blahotice byl schválen k financování, jak můžete zjistit z odkazu, tak město nesplnilo podmínky a zisk této podpory v hodnotě 89 milionů Kč je ohrožen,
  • na posledním zasedání zastupitelstva došlo k obvinění místostarosty města Hrabánka z toho, že vede jednání s firmou Veolia, aniž informuje ostatní členy vedení města a toto tvrzení nebylo přesvědčivě vyvráceno,
  • Veolia (jejíž součástí jsou i Středočeské vodárny a.s.) usiluje o privatizaci čističky a vodní sítě, čímž navždy ztratíme jakoukoliv kontrolu nad cenami, které platíme za vodné a stočné s výjimkou těch, které budou platit celoplošně na území ČR. Lze očekávat, že soukromá společnost bude pochopitelně dbát zejména na maximalizaci vlastních zisků

Ať již jsou výše uvedené informace přesné nebo podbarvené mojí (a nejen mojí) nedůvěrou ve způsob spravování našeho města skutečně nevím, každopádně doporučuji všem, aby byli velmi ostražití na vše, co se týká možných nevratných kroků u tohoto nejcennějšího zdroje, které město spravuje.

Změnit způsob parkování je snadné, změnit dodavatele energie nebo tepla může být, zejména u tepla, obtížnější, ale není neřešitelné. S vodou ale nic neuděláme, v tomto případě existuje zcela přirozený monopol a jediná možnost, jak se vyhnout případnému cenovému vydírání je odstěhovat se do jiného města. A to myslím většina z nás  nechce.

 Miloslav Nič



pátek 17. ledna 2014

Jaká je skutečná hodnota našeho parkovacího domu - 80 nebo 60 milionů?

Vedení města se zřejmě domnívá, že hodnota domu je přibližně 80 milionů Kč bez DPH, na základě veřejně dostupných údajů je však možné předpokládat, že znalec ocení jeho hodnotu výrazně nižší částkou, podle výpočtů uvedených na konci článku zřejmě na 55 - 65 milionů.


V předchozím příspěvku jsem psal o právním stanovisku k našemu parkovacímu domu od  renomované právní kanceláře Šikola a partneři. Tato kancelář doporučuje mimosoudní vyrovnání založené na znaleckém posudku a uvádí:


V případě, že hodnota díla je podle znaleckého posudku výrazně nižší než sjednaná cena díla, zvýší se šance na snížení finančních prostředků vynaložených Městem za parkovací dům.


Již z několika zdrojů jsem zaslechl, že vedení města usiluje o urychlené schválení nové smlouvy se společností Koma bez vypracování znaleckého posudku. Může si zastupitel nebo jiný občan vytvořit alespoň přibližnou představu o výhodnosti takto podepsané smlouvy? Já se domnívám, že rámcovou představu si učinit může.


Za původní cenu budu v další rozvaze považovat částku: 85 523 833,35 Kč bez DPH, která je uvedena na stránkách města. Za nově navrhovanou cenu pak částku 80 milionů Kč.  Radní často argumentují slevou cca 6 milionů Kč (o které kritici tvrdí, že vlastně není skutečnou slevou). V podkladech pro zastupitele na zasedání zastupitelstva ve středu 22.1.2014 v 15.00 hod. se částka 80 milionů Kč uvádí v příkladě  návrhu smlouvy. Stejný návrh rovněž uvádí:  Na cenu díla sjednanou v odstavci V.5. bude ke dni podpisu této dohody zhotovitelem započtena již plněná částka 35.015.787,15 Kč.


I když mám pocit, že řada (a možná většina) Slaňáků se domnívá, že skutečná hodnota parkovacího domu pro město je menší než 35 milionů, tak se obávám, že znalec bude jiného názoru. Ve hře však zůstává dalších 45 milionů, které dosud neopustily účty města.


Kde však nalézt nějaký údaj, který může laik použít?  Slaný samozřejmě není jediným městem, které řeší problematiku parkovacího domu.  Na internetu lze například nalézt oficiální stránky města Vsetín s názvem: STUDIE PROVEDITELNOSTI ŘEŠENÍ SYSTÉMU PARKOVÁNÍ NA SÍDLIŠTI VSETÍN - SYCHROV vypracovaná v lednu 2011, tedy  v čase, kdy vznikal i náš parkovací dům.


Stránky obsahují   studii proveditelnosti vypracovanou firmou Dopravoprojekt Ostrava spol. s.r.o. , ve které se mj. hodnotí přednosti a nevýhody automatických parkovacích domů a která na straně 13 obsahuje i následující tabulku:


Orientační finanční náklady na vytvoření 1 stání u jednotlivých typů APS:

Typ objektu
orientační cena Kč bez DPH/1 parkovací stání
nadzemní parkovací dům s APS - velikost 200 a více stání, vhodný terén (věžový typ)
350 - 430 000 Kč
nadzemní parkovací dům s APS - velikost 200 a více stání, obtížný terén (věžový typ)
450 - 530 000 Kč
nadzemní parkovací objekt s APS – velikost 32-48,
poloautomatický tzv. - lift systém 3 patra, vhodný terén
280 - 350 000 Kč


Náš parkovací dům stojí na rovině a  neznám žádný důvod, proč by byl terén pro jeho stavbu nevhodný, ale provedu výpočet pro několik variant a budu vycházet z toho, že parkovací dům nabízí 150 parkovacích míst (ve skutečnosti je jich o několik méně).
150 x 350  = 52 milionů  (velmi vhodný terén)
150 x 400  = 60 milionů
150 x 450  = 67 milionů
150 x 500  = 75 milionů
150 x 530  = 79 milionů  (krajně nevhodný terén)

Náš parkovací dům má řadu nedostatků a nenaplňuje technické parametry, které firma Koma přislíbila při výběrovém řízení. Domnívám se, že tyto skutečností vedou k dalšímu snížení hodnoty domu.

Případné podepsání smlouvy s Komou na částku 80 milionů Kč bez znalosti skutečné hodnoty parkovacího domu (a při ignorování doporučení právní kanceláře) podle mého názoru hrubým způsobem poškozuje majetkové zájmy města Slaný a připomínám znění zákona:


40/2009 Sb. - Trestní zákoník
§ 221 Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti

(1) Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti.
 

(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo 

b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.


§ 138 - Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty
(1) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč.


 
                                                                                        Miloslav Nič 


P.S.:  Na základě komentářů pod článkem přidávám odkazy na některé naše články o parkovacím domě (všechny můžete číst kliknutím na odkaz Parkovací dům):





středa 15. ledna 2014

Stanovisko advokátní kanceláře Šikola a partneři k parkovacímu domu

Město Slaný si u známé advokátní kanceláře Šikola a partneři nechalo vypracovat stanovisko k právnímu postupu ve věci Parkovacího domu. Celé stanovisko má 11 stran, zde uvádíme výběr nejdůležitějších pasáží:

 Manažerské shrnutí :

Na základě obdržených podkladů jsme dospěli k závěru, že Smlouva o dílo je absolutně neplatná, neboť v rozporu se zákonem o obcích nebyla schválena zastupitelstvem Města. Absolutní neplatnost Smlouvy o dílo způsobuje, že z ní nevznikají pro jejich účastníky ani pro třetí osoby právní následky. Absolutní neplatnost Smlouvy o dílo nastává přímo ze zákona, aniž by se musel jejích následků nejprve dovolávat některý z účastníků. Účinků absolutní neplatnosti Smlouvy o dílo se může dovolat Město Slaný a zhotovitel, a dále každý, kdo na tom má právní zájem. Neplatnost Smlouvy o dílo způsobuje i  neplatnost všech dodatků ke Smlouvě o dílo, včetně Dodatku č. 7.

Vlastnictví Města k parkovacímu domu nebude rozhodnutím soudu o neplatnosti smlouvy dotčeno. Zhotovitel je oprávněn domáhat se vůči Městu u soudu přiměřené náhrady, jejíž výše odpovídá majetkovému prospěchu, které Město výstavbou parkovacího domu získalo. Majetkový prospěch představují náklady, které by Město jako objednatel v daném místě a čase musel na výstavbu parkovacího domu vynaložit. Při posouzení prospěchu se přihlíží i k vadám díla. Upozorňujeme na riziko možného uplatnění nároku na náhradu škody vůči Městu z důvodu způsobení neplatnosti právního úkonu.


Za situace, kdy ze strany Města nebyla splacena cena díla, doporučujeme vstoupit se zhotovitelem do jednání za účelem mimosoudního řešení sporu. V rámci tohoto jednání by měly být zhodnoceny důsledky neplatnosti Smlouvy o dílo, zejména s ohledem na cenu díla. Základem pro toto zhodnocení musí být kvalifikovaný znalecký posudek zohledňující mj. i vady parkovacího domu. Jednání by mělo vést k uzavření nové smlouvy o dílo se sníženou cenou díla.
-------------------

Výběr z odpovědí na některé otázky obsažené ve stanovisku:


Ad 1a) Otázka (ne)platnosti Smlouvy o dílo:

  • Podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo jsou obecně:
    1. určení druhé smluvní strany - označení zhotovitele díla
    2. předmět díla a
    3. cena za dílo.
  • Z předložených podkladů vyplývá, že zastupitelstvo podstatné náležitosti Smlouvy předem neschválilo.
  • Schválení obecného záměru na výstavbu parkovacího domu podle zápisu ze 17. řádného zasedání zastupitelstva Města ze dne 17.6.2009 a schválení rozpočtů Města na jednotlivé roky nelze považovat za souhlas s podstatnými náležitostmi Smlouvy (v stanovisku uvedena řada důvodů)
  • Smlouva o dílo je neplatná absolutně, tedy je neplatná od počátku.
  • Absolutně neplatné právní úkony se považují za existující, neboť došlo k jejich vzniku, ale jsou neplatné, proto z nich nevznikají pro jejich účastníky ani pro třetí osoby právní následky, jež by nastaly v důsledku bezvadného právního úkonu. Absolutní neplatnost nastává přímo ze zákona, aniž by se musel jejích následků nejprve dovolávat některý z účastníků. Účinků absolutní neplatnosti se může dovolat každý, kdo na tom má právní zájem, nejen účastníci právního úkonu.

Ad 1b) Je možné domáhat se soudně navrácení plnění z titulu neplatné smlouvy?
  • Plnění z neplatné smlouvy představuje bezdůvodné obohacení ... je-li smlouva neplatná, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, do podle ní dostal.
  • V případě, že objednatel není schopen přijaté plnění v podobě výkonů vrátit, je povinen vrátit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Stanovení konkrétní výše se pak opírá o ocenění prospěchu, který účastníku z neplatné smlouvy vznikl.
  • Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu není peněžitá částka, která odpovídá částce vynaložené na zhotovení díla, ale peněžitá náhrada odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele díla.
  • Při posouzení výše této peněžité náhrady je třeba vycházet z nejnižších nákladů, které by objednatel v daném místě a čase musel vynaložit na dosažení stejného plnění. Zároveň soud musí přiměřeně přihlédnout i k případné vadnosti poskytnutého plnění, pokud má za následek snížení skutečného majetkového prospěchu objednatele díla.
  • Výše majetkového prospěchu se zjišťuje na základě znaleckého posudku, který by vedle srovnání nákladů vynaložených na výstavbu parkovacího domu v daném místě a čase měl rovněž zohlednit veškeré vady parkovacího domu.

Ad 1c) Jaké právní důsledky by mělo soudní rozhodnutí o neplatnosti smlouvy pro Město Slaný (především s ohledem na vlastnictví objektu)?

  • Vlastnictví k parkovacímu domu proto (zdůvodněno podrobně ve stanovisku) není neplatností smlouvy o dílo dotčeno.
  • Existuje tedy riziko, že zhotovitel bude po Městu požadovat náhradu škody, která mu vznikla v důsledku neplatnosti Smlouvy o dílo způsobené nesprávným postupem Města.
  • Nárok zhotovitele na náhradu škody by však nevznikl, pokud by bylo prokázáno, že zhotovitel věděl o důvodu neplatnosti Smlouvy o dílo v době jejího uzavírání.

Ad 2a) Otázka (ne) platnosti Dodatku č.7
  • Dodatek č. 7 je rovněž absolutně neplatný, a to vzhledem k absolutní neplatnosti Smlouvy o dílo. Dodatek č. 7 tvoří součást Smlouvy o dílo a jeho platnost je odvozena od této smlouvy.
  • Navíc, dle předložených dokladů schválila Dodatek č. 7 pouze rada Města, nikoli zastupitelstvo. Dodatkem č. 7 došlo ke změně podstatných náležitostí Smlouvy o dílo (předmět díla, cena díla) a došlo i ke změně dohody o splátkách ceny díla. Z těchto důvodů mělo zastupitelstvo schvalovat i Dodatek č. 7. Neplatnost Dodatku č. 7 lze tak rovněž dovodit ze stejných důvodů jako neplatnost Smlouvy o dílo.


Ad 2b) Možnost domáhat se soudně/mimosoudně snížení ceny díla
  • S ohledem na zjištěnou neplatnost Smlouvy o dílo neexistuje dle našeho názoru reálná možnost domáhat se úspěšně snížení ceny díla v soudním řízení.
  • Mimosoudní jednání směřující ke snížení ceny díla je možné. Pro účely mimosoudního jednání je však třeba předem zhodnotit tyto ukazatele:
    • Výši majetkového prospěchu Města (tj. hodnotu parkovacího domu) na základě znaleckého posudku, který zároveň zohlední vady parkovacího domu (viz bod ad 1b) ve srovnání s cenou díla sjednanou ve Smlouvě a jejích dodatcích
    • Náklady soudních řízení spojených s určením neplatnosti Smlouvy o dílo a vymáháním bezdůvodného obohacení.


Ad 6) Sleva z ceny díla dle znaleckého posudku
Jak je uvedeno výše pod body ad 1b) a ad 2b), znalecký posudek je základem pro řízení o přiměřenou náhradu z titulu bezdůvodného obohacení, ale je podstatný i pro mimosoudní jednání, kde by byla mezi stranami dohodnuta sleva z ceny díla. V případě, že hodnota díla je podle znaleckého posudku výrazně nižší než sjednaná cena díla, zvýší se šance na snížení finančních prostředků vynaložených Městem za parkovací dům.

Ad 7) Promlčení nároků Města
  • Právo dovolat se absolutní neplatnosti právního úkonu se (na rozdíl od relativní neplatnosti právních úkonů) nepromlčuje. Soud k absolutní neplatnosti právního úkonu přihlíží i bez návrhu, tj. z úřední povinnosti.
  • V úvahu přichází riziko promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Vztah ze Smlouvy o dílo se řídí obchodním zákoníkem, který určuje obecnou promlčecí lhůtu v délce 4 let. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se tedy promlčí ve lhůtě 4 let od doby, kdy došlo k bezdůvodnému obohacení, tedy kdy Město nabylo majetkový prospěch spočívající ve zhotovení díla. Nicméně, nárok na vydání bezdůvodného obohacení by musel vznést zhotovitel, na úkor  kterého se Město bezdůvodně obohatilo (za podmínky, že Město dosud nezaplatilo cenu Díla).
  • Z důvodu neplatnosti Smlouvy o dílo nepřipadá v úvahu soudní vymáhání smluvních pokut, ani nároků na slevu z ceny díla ze strany Města. Vzhledem k tomu dle našeho názoru Městu bezprostředně nehrozí promlčení jakýchkoli nároků na uplatnění práv ze Smlouvy o dílo.

Ad 8) Reklamace vad parkovacího domu při neplatné smlouvě

  • Jak bylo uvedeno výše, absolutní neplatnost Smlouvy o dílo má za následek, že z této smlouvy nevznikají pro smluvní strany právní následky. Nároků z vad díla se proto nelze vůči zhotoviteli úspěšně domáhat.
  • Skutečnost, že parkovací dům má vady, lze nicméně využít pro účely snížení ceny díla v rámci mimosoudního jednání, případně v rámci soudního řízení o bezdůvodném obohacení na základě znaleckého posudku zohledňující vady díla. V případě, že výsledkem mimosoudního jednání bude uzavření nové smlouvy o dílo, její součástí by měla být i odpovědnost zhotovitele za vady díla zaručující Městu možnost uplatnění nároků z případných nových vad díla.


Miloslav Nič